daddy kim? [vkook]

8.

𝑱𝑼𝑵𝑮𝑲𝑶𝑶𝑲 𝑷𝑶𝑽.

,,Takže ještě jednou. Kdo doopravdy jsi a proč tě tak moc chce?" opřel se o stůl a podíval se na mě. Na jeho výrazu bylo vidět, že už ho to nebaví, ale mě to taky přestalo bavit.

Sedím tady svázaný, zmlácený a ještě k tomu mám strašnou žízeň. Ten zmetek mě tady chce snad nechat uschnout.

,,Nu dobrá. Asi sis všiml,že tě opravdu nerad biju, ale v tomto případě není jiná možnost." zvedl se a došel ke mně. Samozřejmě když mluvil, nezapomněl zdůraznit slovo "nerad", protože mě ve skutečnosti docela rád ubližoval a bil.

Bo-gum vzal protentokrát nějakou tyč. S tou došel ke mně a zapnul jí. V tu chvíli jsem si všiml,že v té tyči je elektřina. ,,Docela dobrá hračka,no ne?" ušklíbl se a vrazil mi tyč do hrudi.

Po celém těle se mi ozvala nesnesitelná bolest, přičemž jsem bolestně zavrčel a vyplivl krev. ,,Co ode mě kurva chceš." zaúpěl jsem, když odložil tu tyč zpátky na stůl. ,,Co od tebe chci?" zamyslel se nahlas. ,,Chci,aby si pro tebe přišel a já ho tak mohl zabít. Toť vše. Dokud tu nebude,můžu si s tebou dělat co se mi jen zachce." poplácal mě po zakrvené tváři.

,,A co když se nenechám?" zavrčel jsem a on se pobaveně uchechtl. ,,Nenecháš? Tak tě donutím." věnoval mi temný pohled a já tak na sucho polkl.

,,Teď ale dost hrátek. Jdeme k věci," zvedl se opravdu rychle a došel ke mně. Vzal mě za bradu a zvedl mi hlavu tak, aby mi pořádně viděl do obličeje.

,,Už mi kurva řekni,proč ho tolik zajímáš? Co je na tobě tak důležitého, huh?" díval se mi hluboko do duše, já ale nijak nereagoval.

,,Mluv už sakra nebo tě tady na místě odpálim!" zaječel a já se tak nadechl. ,,Nevím,o čem to mluvíš." vydechl jsem unaveně, načež mi dal pořádnou facku.

,,Ty hajzle! Ty si myslíš,že semnou budeš vyjebávat?!" zavrčel nespokojeně a odjistil pistoli.

,,Tak ještě jednou, naposled. Proč jsi tak důležitý a proč tě tolik chce?" zeptal se,jenže má odpověď byla stejná. ,,Nevím,o čem to mluvíš. Neměl jsem přítele roky a s nikým jsem se nescházel." vydechl jsem a sklopil hlavu. Bo-gum mi opět naštvaně vlepil.

Tohle bude ještě dlouhý.

𝑱𝑰𝑴𝑰𝑵 𝑷𝑶𝑽.

,,Yoongi! C-co mám dělat? Našli jsme kamerový záznam a zjistili,že ho někdo zajal!" hysterčil jsem Yoongimu do telefonu. Právě teď sedím ve své kanceláři a stresuji se. Víte nad čím?

Nad únosem Jungkooka! Už zase! Proč má na někoho, jako je náš Kookie, tolik lidí spadeno?!

,,Klid,Minnie. Už jsem skoro u tebe. Pošlu nějaké muže,aby zkusili něco najít. Musíš zachovat klid, ano?" vydechl jemně,ale já nechtěl být klidný.

,,Co když se mu něco stane?! Co když ho už nikdy neuvidíme?! Yoongi-.." ,,Dost,Jimine. Na nic takového nemysli. Jungkook bude v pořádku." uklidňoval mě. Asi musel mít nervy na drátku, podle toho,jak moc jsem v tuto chvíli byl hysterický a on mě musel uklidňovat.

,,Jsem tu. Počkej chvilku," típl hovor a zanedlouho se objevil ve dveřích. Vstal jsem a běžel ho obejmout.

,,Bože, co teď. Tak moc se o něho bojím." fňukl jsem do jeho hrudi a on mě tak pohladil po vlasech. ,,Klid. Už tam jede můj tým, najdeme ho." řekl klidně.

Odvedl mě ke gauči, na který mě posadil a tam mě dál uklidňoval. Byl jsem na něho namáčklý jako klíště. Tak moc mám Kookieho rád,vyrůstali jsme spolu! A když zjistím něco takového, mám nervy v kýbli.

,,Počkej,Minnie. Někdo mi volá," vydechl a vytáhl si telefon z kapsy od džín. Stoupl si a já tak zůstal sedět. Chvíli telefonoval, nechal jsem mu prostor a snažil se neposlouchat, dokud hovor neukončil a nevěnoval mi šokovaný pohled.

,,Asi ho našli,"