daddy kim? [vkook]

4.

𝑱𝑼𝑵𝑮𝑲𝑶𝑶𝑲 𝑷𝑶𝑽.

Když jsem uviděl neznámý obrázek v mém počítači, měl jsem pocit,že se zrátím. Všechny ty zlé vzpomínky, které uchovávám hluboko v mé mysli se vrátily a udělaly pořádný průser.

Nechtěl jsem být na Jimina zlý, ale v tuhle chvíli nebyla jiná možnost.

Když jsem se od něho dostal, začal jsem brát prášky. Jak proti úzkostem,tak proti stresu. Kdykoliv na mě někdo sáhne, jen malinko, cítím se ohroženě. Bojím se, i když vím, že ten dotyčný je můj blízký..

Už jsem z toho totálně mimo. A to vlastně  ze všechno. Nevím, co s tím mám dělat. Ten hajzl mi tak moc ublížil.. Mám chuť ho vzít pod krkem a rozbít mu hlavu o mé nové zrcadlo, které jsem pověsil kousek odtud na zeď...

Najednou mi zabrněl telefon. Zhluboka jsem se nadechl a prohrábl si svoje kadeře. Potom jsem popadl mobil a podíval se,kdo mi co napsal.

Neznámé číslo:
Došla fotečka?
Je krásná,že?

Já:
Kdo jsi a co po mně doprdele chceš.

Neznámé číslo:
Ale ale
Nevrlý hned takhle po ránu?

Já:
Jdi doprdele.
Proč mi to k sakru posíláš?!

Neznámé číslo:
Tak hele.
Chovej se ke mně trochu slušně nebo ti ukážu, zač je toho... zač je toho můj pán!

Já:
Je mi u prdele nějaký tvůj pán
Chci vědět kdo jsi a co po mně sakra chceš.

Neznámé číslo:
Tak to pro to ale budeš muset něco udělat

Já:
A co jako?

Neznámé číslo:
Budeš muset přijít na jedno místo a tam počkat.
Toť vše

Já:
Bomba
ještě mi řekni,že tam mám přijít sám a únos bude jedna báseň.

Neznámé číslo:
Pche, co si o mně jako myslíš?!
Chci,abys tam přišel a předal balíček
toť vše

Já:
Přestaneš mi potom posílat ty fotky?

Neznámé číslo:
Samozřejmě

Já:
Dobrá...
pošli mi informace a uvidíme se.

Okey. Tak teď nevím,zda jsem to odsouhlasit měl, nebo ne. Každopádně ale potřebuji, aby mi někdo odhacknul počítač. Ne, radši si to udělám sám..

Sedl jsem si ke stolu a zhluboka se nadechl. Potom jsem notebook otevřel a naštěstí tam žádná fotka nebyla. Co nejrychleji jsem tedy začal hledat vše, čím bych si počítač mohl odhacknout a nakonec se mi to i povedlo.