daddy kim? [vkook]

11.

𝑱𝑰𝑴𝑰𝑵 𝑷𝑶𝑽.

,,Hyung...nemám z toho dobrý pocit." skousl jsem si malíček a podíval se na Jina, který seděl vedle mě na gauči.

,,Neboj se. Určitě bude v pořádku." pohladil mě po vlasech a já tak přikývl a snažil se přemýšlet optimisticky. Přeci ho najdou! Pomůžou mu...Musí!

Náhle se otevřely dveře do kořán a dovnitř domu vběhl Namjoon v závěsu s Yoongim, který někoho držel v náručí.

Až když jsem se na dotyčného v Yoongiho náručí zaměřil, zjistil jsem, že je to Jungkook.

Byl celý od krve. Vypadal,jako kdyby byl mrtvý. I kluci vypadali hodně vystresovaně. Hlavně mi teď neřekněte, že je mrtvý, jinak tady sebou hodim o zem a půjdu za nim.

,,Honem. Jine, lékárničku!" Jin se ihned bleskově zvedl a doběhl pro ni do koupelny. Přinesl sebou i svoje různé náčiní, které bude potřebovat a já tak běžel za nimi do druhého patra.

Jsme teď v domě Yoongiho šéfa,takže musíme být trochu šetrní, ale v tomhle případě zníčim klidně celý barák, jen abych Kookiemu pomohl.

Doběhl jsem k pootevřeným dveřím a vešel. Podíval jsem se po pokoji a omrkl situaci. Yoongi, sedící vedle na posteli a Jin, který Jungkooka ošetřuje.

,,K-kookie.." vydechl jsem zhrozeně. Yoongi se na mě otočil a věnoval mi trochu zaskočený výraz. Pustil Jungkooka ruku a nechal větší prostor Jinovi, který mu začal ošetřovat zranění na hrudi a na rukou. Měl velkou bodnou ránu v boku, i na dalších místech...
Co mu to tam ten hajzl udělal?!

,,Dost..nekoukej se." doběhl ke mně Yoongi a objal mě. Nikdy nechtěl,abych se koukal na takovéto věci, ale teď se mu to moc nepomohlo. Ještě k tomu jsem viděl...Jungkooka a to v takovémto stavu.

,,Y-yoongi." zakuňkal jsem a potichu se rozbrečel.

,,Ššš. Všechno je v pořádku. Co kdybychom šli do obýváku?" vzal mě do náručí, aniž bych se prosil a odnesl mě tam. V obýváku se posadil a mě si dal na svůj klín. Hladil mě ve vlasech a snažil se mě uklidnit,zatímco já se na něho tlačil a brečel mu do ramene.

,,J-je mrtvý? C-co s-se mu s-stalo?" odtáhl jsem se od něho konečně a podíval se mu do očí. Yoongi se pousmál a odstranil mi pár vlásků z čela. ,,Bude v pořádku. Ten hajzl ho hodně zřídil, ale je v pořádku." říkal mi.

Moc mě to neuklidnilo, alespoň jsem ale věděl jeho zdravotní stav.

,,Ehm...Min Yoongi?" odkašlal si někdo zpoza našich zad. Ohlédl jsem se a všiml si tak vysokého muže. Měl tmavě hnědé vlasy, široká ramena a na sobě měl perfektně vyžehlené černé sako.

Yoongi se náhle zvedl a postavil se rovně. Nechal mě sedět na gauči a věnoval tomu muži zaskočený pohled.

,,Našli jste ho? Je v pořádku?" vydechl znovu dotyčný muž a Gi tak přikývl.

,,Ano pane. Je nahoře." na Yoongiho slova pouze přikývl a rozešel se směrem ke schodišti. Nevěděl jsem, kdo to byl, ale z nějakého důvodu mi někoho připomínal.

𝑱𝑼𝑵𝑮𝑲𝑶𝑶𝑲 𝑷𝑶𝑽.

,,Kookie? Vstávej. Musíš se napít." zaslechl jsem tlumený, mužský hlas. Pomalu jsem od sebe odlepil oční víčka a podíval se na Jina, který seděl vedle mě a držel v ruce jehlu, kterou zrovna uložil do nějakého kufříku vedle sebe.

,,Jin hyung.." zamumlal jsem tiše jsou myšlenku nahlas a Jin tak přikývl a vzal sklenici s vodou, kterou si položil vedle postele na stoleček. ,,Ano,jsem tu..." pomohl mi si sednout a potom vzal prášek.

,,Vyplázni jazyk." řekl mi a já tak udělal. Bolel mě každý pohyb, ale svého hyunga vždycky poslouchám. Tedy,alespoň Jina. ,,Šikula." pomohl mi zapít prášek a já si tak opět lehl a musel potichu zavrčet. Bože, co mi to ten Bo-gum udělal?! Bolí mě úplně všechno!

,,Kde to jsem,Hyung. Byl jsem u Bo-guma a potom.." Jin mě nenechal domluvit. Udělal gesto ruky, kdy si přiložil ukazováček ke rtům a tím mi nadznačil, až jsem potichu.

,,Už jsi v bezpečí a Bo-gum dostal, co si zasloužil. Teď spi. Musíš nabrat síly." řekl mi a v tu chvíli se ozvalo odkašlání.

Už jsem viděl hodně rozmazaně, jelikož jsem byl příliš slabý na to, abych byl tak dlouho vzhůru a natož mluvil. Proto jsem viděl jenom matný obrys mužské postavy a pak už nic, jelikož mě obklopila temnota.