daddy kim? [vkook]

15.

𝒀𝑶𝑶𝑵𝑮𝑰 𝑷𝑶𝑽.

,,Jine?! Je v pořádku??" stoupl si hned Jimin, když se Jin vrátil od Jungkooka. Přikývl a došel si sednout k Namjoonovi, který mu tam držel místo.

,,Spí. Měli bychom ho nechat. Není to pro něho lehké," vydechl ustaraně a já si všiml, jak očkem hodil po Taehyungovi. Pochopil jsem,proč to udělal.

,,Vy byste taky měli jít a vyspat se. Můžu tu s ním zůstat a vy se jděte vyspat domu. Musíte být taky unavení." řekl nám, jako kdyby tu velel a já tak zakroutil hlavou.

,,Ne,vy jděte. Já tady můžu zůstat. Stejně jsem měl pracovat a tohle je skoro jako moje práce." usoudil jsem a oni tedy přikývli.

,,Kdy se můžeme vrátit?" podíval se Jimin na Taehyunga a ten se zamyslel.

,,Klidně už zítra. Stačí zazvonit a já vám s Yoongim otevřu." odvětil klidně a oni tak přikývli.

Zvedli se a začali si tedy balit věci. Do několika minut byli sbalení a vyrazili dom. Ještě jsem se musel rozloučit s Jiminem, neuvidíme se teď den, bude mi chybět.

,,Uvidíme se zítra. Budu tady na tebe čekat, ano sluníčko?" pohladil jsem ho po vlasech a Jimin tak přikývl.

,,Budeš mi chybět,Gi." objal mě naposledy a já ho tak nechal odejít.

Možná v tomhle vypadám jako nějaký chladný člověk, ale ve skutečnosti mě vždy bolí koukat, jak Jimin odchází a já nejdu s ním.

,,V pořádku?" vydechl na mě Taehyung a já se tak dostal ven z mé přemýšlející atmosféry. ,,Oh, ano. Promiň," vyhrkl jsem ze sebe a on se tak pousmál. ,,V pohodě. Dáš si kafe?" rozešel se do kuchyně a tam natočil vodu do rychlovarné konvice.

,,Um, jop. Udělej mi prosím taky." odvětil jsem a hodil sebou o gauč.

,,Vidím,že seš taky dost unavenej. Měl by sis dát padla. Tady pracovat nemusíš,tady jsem teď jen jako Taehyung, ne jako šéf Kim." uchechtl se a já tak přikývl.

,,Okey,šefe. Od teď seš jen Taehyung." zasmál jsem se a on mi tak přinesl kafe, které položil na stoleček předemnou. ,,Tady," dal to na stůl a já tak poděkoval.

,,Podíváme se na něco? Nebo máš v plánu dělat něco jiného?" podíval jsem se na něho zvědavým tónem, načež on se zamyslel.

,,Musím dodělat nějaké papíry. Ale potom klidně." pokýval hlavou a já tak teda souhlasil.

On odešel dělat tedy svou práci, mezitím já si dal šlofíka. Byl to takový nedobrovolný šlofík, jelikož jsem usnout nechtěl, ale stalo se.

𝑱𝑼𝑵𝑮𝑲𝑶𝑶𝑲 𝑷𝑶𝑽.

Probudil jsem se v posteli. Byl jsem přikrytý a uložený, jako kdybych to nečekal. Usnu Jinovi v náručí a nečekám,že by se o mě nepostaral? Pche. Jsem to ale blbec.

Nespokojeně jsem zavrčel a natáhl se pro telefon. Bohužel jsem ale zjistil, že na nočním stolečku neleží. Zamračil jsem se tedy a  posadil se. Promnul jsem si oči a musel si zkontrolovat bok. Když jsem se zvedl,nepříjemně mě v něm zabodalo.

Nic jsem ale neobvyklého neviděl. Tudíž jsem si tričko narovnal a upravil se,aby mi nebylo vidět břicho. Ne,že bych se styděl. Jen prostě nechci,aby někdo viděl moje břišáky,když na to nemá nárok.

Rozešel jsem se ke dveřím,vyšel ven a zaposlouchal se do ticha.

,,Nikdo tu není?" zamumlal jsem si pod vousy a zamířil po schodech dolu. Neříkejte mi,že mě nechali v nějakým domě samotného a ještě k tomu raněného.

Došel jsem do obýváku a jako kdybych to nečekal. Všude bylo ticho, ani hláska se neozvala. ,,Bomba. Takže mě tu nechali," zabručel jsem naštvaně a otočil se s úmyslem odejít pryč.

Náhle jsem ale viděl Taehyunga. Prudce jsem se zastavil, ale byl blíž, než jsem si zprvu myslel. Narazil jsem tak do jeho hrudi a začal padat na zem.

,,Dávej pozor. Jsi zraněný a další úraz by ti nepřilepšil." chytil mě a nenechal spadnout na zem.

,,Jo, jsem sice zraněný. Ale kvůli tobě," zavrčel jsem a odstrčil ho od sebe. Narovnal jsem se a odhodlaně se nadechl. Chtěl jsem se mu postavit. Říct mu,jak moc ho nenávidím a že nechci,aby semnou jakkoliv komunikoval, ale moje odvážnost se rozplynula hned, jakmile si neoblízl rty a ušklíbl se.

,,C-co chceš dělat?!" vydechl jsem ustrašeně a začal jsem couvat. Taehyung ke mně začal přistupovat. Hezky pomalu a na tváři se mu vyjímal zlý úšklebek.

,,Copak,zlatíčko? Už si nechceš hrát?" vydechl a ve mně se zarazil dech.