Zamířila jsem rovnou do třídy, kde už SAMOZŘJMĚ byli opět oni...
R: nazdar, opovaž se to dneska pokazit, zpívat sice neumíš, ale skákal pes nebo něco takového snad zvládneš ne?
T: jo...
V: Romane uklidni se, dneska jsme jeden tým a jde o úspěch nás všech
J: má pravduR: to jste jako na její straně nebo co?
J: nejsme na ničí straně jen toho dneska nech, chceme vyhrat nic víc
R: bože
Přetočil očima a šel na chodbu. Po chvilce přišla učitelka, která nám řekla, jak bude vše probírat. Roman s Vildou odešli na své disciplíny, a já s Jankem jsme zůstali ve třídě, protože nám začínají až v 9.
J: jak si se vyspala?
T: co?
J: ptám se jak...T: já slyšela, a nevím, proč se na to ptáš
J: cože?
T: tak se podívej, jak se ke mně chováš...
J: mrzí mě to...
T: taky mě to mrzí.. nechápu.. to je tak těžký si někoho nevšímat, tvářit se, jako kdyby nebyl. Když mi někdo vadí, tak do něj nereju...
J: máš pravdu
T: no.. tak mě nech bejt.. nesnaž se trapně uměle navázat konverzaci... jdi za těma tvýma kámošema, dělejte si ze mne prdel..J: jo jdu.. stejně na mne za chvíli dojde řada.. hodně štěstí
T: hm
Pousmál se... chvíli na mne čuměl, jako nevím, jestli čekal, že mu taky něco popřeju...
Možná tak levnou letenku do hrobu bych mu byla ochotná popřát no :// .
Čekala jsem do 9, a pak šla už já místo, kde mám zpívat. Nebudu lhát, jsem nervózní jak nikdy. Co když se něco pokazí? Nebo mi vážně něco provedou? Sice chtějí vyhrát, ale nevěřím jim ani slovo. Šla jsem se rozezpívat, ale ve stresu to moc nešlo.Musím se uklidnit, jinak to pokazím sama. Bylo 10 hodin.V půl 11 jdu na řadu. Koukla jsem se, kdo je v sálu. A kluci tam seděli. Smáli se...jak jinak. Tipuju, že je opět řeč o mně. Už aby tohle bylo za mnou a já měla pokoj. Koukala jsem pořád do sálu a ty idioti si me všimli. Roman jim začal něco šeptat, a začali se smát. I Janek...jak jsem si mohla myslet, že to v té třídě bude opět něco znamenat.
Z pohledu Janka
S klukama už jsme měli dosoutěženo. Všichni jsme to vyhráli, jak jinak, jsme hold to kluci šikovní. Snad to Týna neposere😒.
Šli jsme se posadit do sálu, kde se zpívalo. Má přijít na řadu v 10:30 takže naštěstí ty marný ptáčky skřehotáčky nebudeme poslouchat dlouho😩.
Co budu povídat, seděli jsme tam a tlemili se. Někteří byli fakt tragédie, jakože shopaholicadel je oproti nim jako Karel Gott, doufám že ta Týna zaspívá aspoň jeden tón nefalešně.Přišlo to. Bylo půl jedenácté a její jméno se rozeznělo sálem.
R: tak já zapnu kameru, ať si tu hrůzu můžeme pouštět na dobrou noc🤣
Roman vzal mobil a začal to natáčet.
Dobelhala se tam Týna ze zákulisí a všichni ostatní začali tleskat. My s Romanem chytli hned záchvat smíchu, jak jí tam s těmi berlemi viděli🤣. To kombo šaty sádra fakt 10/10🤣. Podívala se na nás a její oči se začaly lesknout, úsměv, se kterým na jeviště vešla se ztratil... podívala se pak jinak a začala zpívat. Kurwa😻.
ČTEŠ
Between love and hate
Short StoryTýna se stěhuje. Bohužel ale nový třídní kolektiv ji nepřijme hned mezi sebe, ba naopak. Stává se terčem posměchu. Jedna věc to ale na chvíli změní...🤫