21- kamarádka😄

91 3 0
                                    

T: nic ti nedám, i kdybych měla
M: jsem tvoje matka!
T: neřvi tady, podívej, jak se chováš...
M: Kristýno!
J: všechno v pořádku Týno?
M: vypadni
Řekla směrem k Jankovi.
J: Týno jdeme

T: mami odejdi
M: Týno dej mi prachy a půjdu!
T: nemám
Nic na to neřekla a odešla.
Podívala jsem se na Janka a ten se jen smutně pousmál.
T: promiň, že jsi to musel poslouchat...
J: to byla vážně ona?
T: jo...
J: můžeme si teď promluvit?
T: asi jo
J: jsi v pořádku?


T: jo jsem, jdeme
Rozešla jsem se, teda spíš jsem se o to snažila směr lavička, jelikož mě bolely nohy🙈
Posadili jsme se. Chvíli bylo ticho.
T: chtěl jsi mluvit... tak..
J: jo.. co mám udělat proto, abys mi odpustila... nechci abychom se nesnášeli
T: tak pokud vím, byli jste to vy, kdo mě nesnášel
J: jo to máš pravdu.. mne to všechno mrzí... je mi jasný, že kytka není omluva... chtěl jsem ti spíš udělat radost
Pousmála jsem se.


J: dokážeš mi odpustit? Prosím?🥹
T: odpustit... ale nezapomenout..
usmála jsem se trošičku na něj. On mě radostí objal a do ucha mi pošeptal.
J: děkuju
Dál jsme se tam objímali a já nasávala jeho vůni. Už jsem říkala, že je dokonalá? Po chvilce jsme se od sebe odtáhli.
J: děkuju moc ještě jednou
T: už neděkuj
Přijel autobus, do kterého jsme nastoupili a sedli si společně.


J: co ta noha?
T: je to už lepší
J: nechtěla bys dnes něco podniknout? Zítra je sobota takže...
T: nevím, s tou nohou nikam nedojdu
J: tak můžeš přijít ke mně
T: co?
J: uděláme nějakou přespávačku a já ti dokážu, že tu omluvu myslím opravdu vážně a že se k tobe budu chovat jen hezky
T: jsi si jistý?
J: Týnko vážně mě to mrzi, chci ti to dokázat


T: já si to rozmyslím a dám ti vědět
J: dobře
Dostala jsem se pak domů, zavřela jsem se ve svém pokoji a přemýšlela, jestli na tu "nabídku" od Janka přistoupit nebo ne. Na jednu stranu se mi nechce... nevěřím mu úplně a na druhou stranu... nebaví mě být furt sama samotinká.. držela jsem v ruce telefon s otevřeným instagramem... no tak fajn..
T: ..rozmyslela jsem si to.. přijdu.. nebo spíš se dobelhám


Odeslala jsem to.. teď nevím, jestli to nebyla chyba.. no co už.. moji nejistotu ale hned uklidnila Jankova odpověď.

J: tak tady máš adresu. Budu se těšit. Kamarádko😄. V šest tě čekám
Hned v zápětí poslal zprávu s adresou.

Nebyla to chyba? Teď si úplně nejsem jistá, zda jsem udělala dobře...no nic zvedla jsem se z postele.

Vzala vak, do kterého jsem hodila pyžamo, věci na večerní hygienu, mobil s nabíječkou a peněženku. Hodila jsem to na záda a šla za tátou, mu oznámit, že na víkend budu u....kamaradky.
T: Tati?
Tt: někam jdeš?
T: jo, budu na víkend u....kamarádky
Tt: který?
T: u Julči
Tt: aha, no dobře a chceš tam odvézt?
T: ne! Teda...zvládnu to pěšky je to kousek


Tt: dobře, tak dej ale vědět až dorazis ať nemám starost
T: dobře, pa
Odešla jsem z bytu, a zamířila na Jankovu adresu. Bydlí asi 15 minut od nás, takže to opravdu taková dálka nebyla. S mými berlemi se ta cesta malinko protáhla ale😂











.

Between love and hateKde žijí příběhy. Začni objevovat