T: nic ti nedám, i kdybych měla
M: jsem tvoje matka!
T: neřvi tady, podívej, jak se chováš...
M: Kristýno!
J: všechno v pořádku Týno?
M: vypadni
Řekla směrem k Jankovi.
J: Týno jdemeT: mami odejdi
M: Týno dej mi prachy a půjdu!
T: nemám
Nic na to neřekla a odešla.
Podívala jsem se na Janka a ten se jen smutně pousmál.
T: promiň, že jsi to musel poslouchat...
J: to byla vážně ona?
T: jo...
J: můžeme si teď promluvit?
T: asi jo
J: jsi v pořádku?T: jo jsem, jdeme
Rozešla jsem se, teda spíš jsem se o to snažila směr lavička, jelikož mě bolely nohy🙈
Posadili jsme se. Chvíli bylo ticho.
T: chtěl jsi mluvit... tak..
J: jo.. co mám udělat proto, abys mi odpustila... nechci abychom se nesnášeli
T: tak pokud vím, byli jste to vy, kdo mě nesnášel
J: jo to máš pravdu.. mne to všechno mrzí... je mi jasný, že kytka není omluva... chtěl jsem ti spíš udělat radost
Pousmála jsem se.J: dokážeš mi odpustit? Prosím?🥹
T: odpustit... ale nezapomenout..
usmála jsem se trošičku na něj. On mě radostí objal a do ucha mi pošeptal.
J: děkuju
Dál jsme se tam objímali a já nasávala jeho vůni. Už jsem říkala, že je dokonalá? Po chvilce jsme se od sebe odtáhli.
J: děkuju moc ještě jednou
T: už neděkuj
Přijel autobus, do kterého jsme nastoupili a sedli si společně.J: co ta noha?
T: je to už lepší
J: nechtěla bys dnes něco podniknout? Zítra je sobota takže...
T: nevím, s tou nohou nikam nedojdu
J: tak můžeš přijít ke mně
T: co?
J: uděláme nějakou přespávačku a já ti dokážu, že tu omluvu myslím opravdu vážně a že se k tobe budu chovat jen hezky
T: jsi si jistý?
J: Týnko vážně mě to mrzi, chci ti to dokázatT: já si to rozmyslím a dám ti vědět
J: dobře
Dostala jsem se pak domů, zavřela jsem se ve svém pokoji a přemýšlela, jestli na tu "nabídku" od Janka přistoupit nebo ne. Na jednu stranu se mi nechce... nevěřím mu úplně a na druhou stranu... nebaví mě být furt sama samotinká.. držela jsem v ruce telefon s otevřeným instagramem... no tak fajn..
T: ..rozmyslela jsem si to.. přijdu.. nebo spíš se dobelhámOdeslala jsem to.. teď nevím, jestli to nebyla chyba.. no co už.. moji nejistotu ale hned uklidnila Jankova odpověď.
J: tak tady máš adresu. Budu se těšit. Kamarádko😄. V šest tě čekám
Hned v zápětí poslal zprávu s adresou.Nebyla to chyba? Teď si úplně nejsem jistá, zda jsem udělala dobře...no nic zvedla jsem se z postele.
Vzala vak, do kterého jsem hodila pyžamo, věci na večerní hygienu, mobil s nabíječkou a peněženku. Hodila jsem to na záda a šla za tátou, mu oznámit, že na víkend budu u....kamaradky.
T: Tati?
Tt: někam jdeš?
T: jo, budu na víkend u....kamarádky
Tt: který?
T: u Julči
Tt: aha, no dobře a chceš tam odvézt?
T: ne! Teda...zvládnu to pěšky je to kousekTt: dobře, tak dej ale vědět až dorazis ať nemám starost
T: dobře, pa
Odešla jsem z bytu, a zamířila na Jankovu adresu. Bydlí asi 15 minut od nás, takže to opravdu taková dálka nebyla. S mými berlemi se ta cesta malinko protáhla ale😂.
ČTEŠ
Between love and hate
Short StoryTýna se stěhuje. Bohužel ale nový třídní kolektiv ji nepřijme hned mezi sebe, ba naopak. Stává se terčem posměchu. Jedna věc to ale na chvíli změní...🤫