Between love and hate

34- nemůže být lepší🙃

Došla jsem zpátky do třídy a sedla si do lavice. Janek tam nebyl. Počkám, až přijde, abych se pokusila, mu to ještě jednou vysvětlit. A budu doufat, že mě vyslechne.
Zazvonilo a Janek se vrátil do třídy a šel si sednout ke mně.
T: hele vím, že nechceš, abych ti cokoliv vysvětlovala, ale já ti to musím říct
J: mě to nezajímá! Ty mě nezajímáš!

T: jo já vím.. jen jsem ti chtěla říct, že jsem se to dozvěděla ten večer, jak jsi mě pozval na večeři. Stěhujeme se pryč kvůli dluhům, který zavinila moje máma, a jelikož jsou dost vysoký, nemáme na to... a táta si nechce brát půjčku, jediné řešení bylo prodat ten byt.. odcházíme k jeho rodičům na severní Moravu. Psala jsem ti už ten večer, že si s tebou budu potřebovat promluvit.. chtěla jsem ti to říct i v úterý, ale v tom kabinetu byl Roman.. a pak to prořekla učitelka

J: jsi hodně naivní, když si myslíš, že ti tohle budu věřit
Nic jsem mu na to neřekla, nemá to cenu prostě.
Zbytek dne jsme si jeden druhého nevšímali. Byla jsem zklamaná, hodně. Myslela jsem si, že mi bude věřit. Ale ne, nic s tím hold neudělám. Po škole jsem šla hned domu, kde byl už táta.
Tt: ahoj, tak co?
T: co co?
Tt: mluvila si s Jankem?
T: mluvila a...
Tt: pochopil to viď

T: ne, nevěří mi
Tt: moc mě to mrzí Týnko...
T: mě taky, jdu k sobě
Zavřela jsem se k sobě do pokoje a opět se rozbrečela. Můj život se opět úplně hroutí....
Jediný, co mě teď vlastně uklidňuje je, že tam jdu zítra naposledy. S nikým z nich se s největší pravděpodobností nikdy neuvidím.
Což jsem vlastně ráda, do kolektivu jsem tam nezapadla a všichni byli vždy proti mně. Roman mě štval ze všech úplně nejvíc, tak hnusně se ke mně nikdy nikdo nechoval. A Janek?

Ten bude taková jedna krátká vzpomínka. Tak krásně mi s ním bylo. S ním jsem byla KONEČNĚ chvíli šťastná. Bohužel ale i na něj nebudu vzpomínat jen v dobrým. Ale s ním jsem poznala, co to je milovat, on je ten první, do koho jsem se kdy zamilovala.. opravdu zamilovala.. a je jedno, jestli to mezi námi z jeho strany bylo opravdové nebo ne, to už nikdy nezjistím, ale na svoji první pusu s ním nikdy nezapomenu. Tahle škola mi dala prostě hodně zkušeností do života a i přesto všechno nebudu litovat těch chvil, co jsem tam strávila.

...
Takhle jsem tam ještě nějakou chvíli brečela, ale pak už jsem ani na ten brek neměla síly. Asi za 15minut. Mě zavolal táta na jídlo.
Došla jsem do kuchyně, sedla si ke stolu a dala se do jidla. Byla jsem ale myšlenkami úplně jinde.
L: hej vnímáš?
T: co?
L: jsi ok?
T: proč bych nebyla, naše máma nám opět ničí život, dělá ostudu, přišla jsem kvůli ní o Janka a ten mě má za lhářku. ŽIVOT NEMŮŽE BÝT LEPŠÍ, řekla jsem ironicky
Tt: Týnko nás to taky opravdu moc mrzí

T: já vím tati, nic vám nevyčítám
Najedli jsme se a já šla opět do svého pokoje. Večer jsem si udělala hygienu a šla spát. Ráno jsem vyrazila do školy dřív, abych se prošla. NAPOSLEDY💀.

.