Between love and hate

3- projekt🫠

Když jsem se vracela ze záchodu do třídy, na chodbě mě zastavila ta partička kluků, jehož jednoho jejího člena, jsem srazila.
„hele ty... sorry jméno si nepamatuji, co tě vedlo se nám nasáčkovat do třídy?"
Řekl ten, kterého jsem srazila.
Jen jsem se na ně podívala, nevěděla, co na to říct.
„ jseš němá?"
Řekl další z nich.

„Romane.. dobrý klid jo. No tak, proč si sem lezla, my fakt o nové spolužáky nestojíme"
T: nebudu vám překážet... já taky o nový spolužáky nestojím.. musela jsem sem jít aniž bych chtěla.. nehodlám vám nějak zasahovat, nebo nedej bože narušovat kolektiv
„okey"
Řekl ten blonďák a spolu s těmi dalšími pokračovali dál po chodbě. Já se vrátila do třídy a usadila se do lavice. To, co mi řekli... asi jsem to čekala.. ale zamrzelo mě to.

Mohli mi taky říct, že jsou rádi, že tu je někdo nový, nebo taky nemuseli říkat nic, ne mi hned vpálit, jak jim vadím.
Za pár minut zazvonilo a do třídy zase přišla učitelka.
Uč: rozdělte se prosím na pětice, je vás třicet, takže to vyjde akorát na šest skupin, budete celé pololetí společně pracovat na projektu.
Všichni se tam začali nějak párovat, tvořit skupinky, zůstala jsem si vzadu a čekala, co bude.
Uč: sedněte si teď nějak po skupinkách, půjdu si vás zapsat.

Oni všichni tak učinili
Uč: Týno... přidej se k někomu... támhle u Janka jsou jen čtyři, jdi k nim.
Ukázala na toho kluka.
Nechtěla jsem protestovat, bylo by mi to stejně k ničemu a šla k nim.
Když jsem tam přišla, nemohli si nechat ujít příležitost do mě zase rejt.
R: tyvole holka se skupině, to byl můj dream
J: neříkala si, že se nebudeš míchat mezi nás
T: promiň

V: Nebuďte na ní tak hnusní... nic vám neudělala
J: Vildo narušuje třídní kolektiv..
J: teď místo toho, abychom si projekt dělali pěkně v klidu nám do toho bude kecat nějaká ženská
Fakt mi to vadilo, naštěstí k nám došla učitelka.
T: paní učitelko, nemůžu na tom projektu dělat sama?
Uč: vy tady máte nějaký problém?
J: tak když chce pracovat sama, tak ať ne?
Uč: je to společná práce, takže budete spolu ať chcete nebo ne

R: ale...
Uč: nějaký problém?
Nikdo nic neříkal. Učitelka nám vysvětlila, co a jak. Já se hned potom odebrala zpátky do své lavice. Bylo mi z toho všeho do breku. Jak mám vydržet někde, kde mě nenávidí? Z mého přemýšlení mě vytrhl opět ten blonďák, Janek.
J: hej Týno pojď jsem
Podívala jsem se na něj a neochotně se tedy zvedla. Zamířila jsem k jejich lavici.
J: máš dneska čas?
T: asi jo...

J: fajn po škole v šatně se sejdeme všichni a rozdělíme si úkoly z projektu. Každý uděláme něco. Nechceme s tebou trávit volný čas sorry, ani tě neznáme
T: j..jo já to chápu
J: fajn
V očích mě štípání slzy. To to musel říct až takhle narovinu? Nebudu lhát zabolelo mě to dost. Zbytek školy se nic nedělo. Po vyučování jsem šla do šatny a čekala na tu partičku kluků.
Ještě tady nebyli. Posadila jsem se na lavičku a čekala, až se panstvo uráčí dorazit. Přišli asi za deset minut.

.