Between love and hate

18- výhra🏆

There ain't no gold in this river
That I've been washing my hands in forever
I know there is hope in these waters
But I can't bring myself to swim
When I am drowning in the silence
Baby, let me in...
...

Haloooooooo? Děláte si prdel?🫠😻. Každou její hlásku, jsem hltal... sakraaa... jak to, že umí.. copak umí... sakra.. nemohl.. nedokázal jsem z ní spustit oči, ten její zpěv, ta celková dokonalost mě tak moc pohltila.. já to nechápu... proč... proč nám neřekla, jak dokonale zpívá... sakra však od ní to bylo lepší jak ten originál. Tak moc jsem se do toho vžil, až jsem si na konci musel setřít slzu, která se nějak záhadně dostala pryč z mého oka po mé tváři.
Roman v půlce vystoupení mobil vypl. Taky byl v šoku, stejně tak jako ostatní.

Když Týna skončila, všichni začali tleskat a dokonce my i Roman. Týna potom odešla a my se hned vydali za ní.
J: Týno?
T: jo?
J: byla jsi...skvělá
T: děkuju
J: ne vážně, bereme zpátky všechno, co jsme řekli...a promiň
T: v pohodě...
J: proč si nám neřekla, že umíš tak moc zpívat?
T: neptali jste se...

J: ale skvělý výkon, fakt že kluci?
V: úžasný
R: byla jsi dobrá, tak snad to teď vyhrajeme
J: jsem přesvědčený o tom, že ano
Řekl jsem směrem k Týně.

Z pohledu Týny
Upřímně jsem nečekala, že se něco takového stane.. že jako uznají, že jsem nebyla nejhorší úplně.

Zůstali tam pak sedět až do vyhlášení výsledků, já šla do třídy. Pár lidí tu bylo, asi pět. Všichni čuměli do mobilů, tak jsem tak učinila taky. Ani nevím, jak moc rychle ten čas utekl, ale přišli kluci.
J: vyhráli jsme! Zase jsme vyhráli!!!
S nimi už do třídy přišli další. Došel ke mně Vilda.
V: proč si tam nebyla s námi? Tvoji cenu má kdyžtak Janek
T: nevím, bylo mi jedno, kdo vyhraje.. a tu moji cenu ať si klidně nechá.. jen jsem zazpívala.. nic náročného..

V: ale i tak díky, že jsi byla s námi, a že i díky tobě jsme vyhráli.
Nic jsem mu na to už neřekla a on odešel. Všichni si začali balit svoje věci, protože pro dnešek už výuka končí.
Udělala jsem to isté. Ze školy jsem šla rovnou na zastávku, abych mohla jet domů. Přišel pak i Janek.
J: čau
Nechtěla jsem s ním úplně mluvit.
J: byla jsi fakt skvělá... nikdy jsem nikoho neslyšel zpívat lépe a mimochodem... tohle je tvoje

Podal mi zlatou medaili.
T: díky, ale já ji nechci.. k čemu by mi byla
J: máš jich už tolik, že je nemáš kam dávat co?
T: nemám žádnou
J: c-co? Však zpíváš tak skvěle.. to jsi nikdy na žádné pěvecké soutěži nic nevyhrála.. však to i já mám dvě
T: ty umíš zpívat?
J: zdaleka ne tak dobře jako ty, ale poslouchat se to chvílemi dá
Na to jsem jen pokývala hlavou, že jako chápu.

J: jakto, že ale ty, nemáš žádnou ?
T: nikdy jsem na žádné soutěži nebyla.. dneska to bylo poprvé, co jsem zpívala před lidmi... když nepočítám hudebku na základce. Zpívám si občas.. doma.. nic extra

.