Trainer the Miracle Generation.. Together Again

Kapitola 22.

Je konec dne a zápas s DS skončil. Všichni žáci, co se byli podívat na zápas byly v úžasu. Když je Mikael na hřišti, celý tým hraje jinak. Z DS udělali výsměch pro celou školu. Jen pár minut ke konci Mikael tým dal víc jak 10 košů za sebou. Jako by tam DS vůbec nebyli. Skóre bylo 189:112. Zázračná generace vyhrála. Ake a jeho tým byli poraženi. Ale pravý zápas teprve přijde. Tohle....... Byla jen cvičná hra.

🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~

Mikael vzal celý tým na večeři. Všichni už si objednali a jen čekají na jejich objednávky. Jako vždy, Aomine a Kagami si objednali hromadu jídla. Všichni mají zábavu a mluví o tom, jak porazily DS. Jediný, kdo nemá moc zábavu je Mikael. On ví, že opravdový zápas bude těžší než tenhle. Vše teprve začíná.
"Jsem rád že máte zábavu.... A opravdu nechci kazit náladu... Ale uvědomte si, že pravý zápas teprve bude. A bude to těžší než tenhle." Všichni přestanou být tolik nadšení.
"Mikael má pravdu. Pravý zápas teprve začíná. Všichni jste viděli, jak hru DS braly vážně." řekne Kise.
"To je ten problém. Vědí, jak budete hrát. Musíme s něčím přijít.... Musím vás naučit něco, co nebudou čekat.... Jen přesně nevím co...." Mikael si hraje s hůlkami a přemýšlí.
"Kuroko říkal že ho učíš nový trik. Stihnete to, než budeme hrát?" Mikael se napije.
"Je to téměř hotové. O Kuroko se tolik nebojím. Jeho neviditelnost na hřišti je pro DS pořád těžká. Bojím se spíše o vás ostatní. Musím vás naučit něco nového, jinak to bude pro vaše tělo hodně namáhavé." Všichni se na něj dívají.

"Jak to myslíš Mikael?" zeptá se Momoi. Mikael se na ně podívá. Všichni mu dávají plnou pozornost. Povzdechne si.
"Nevím jak to vysvětlit. Každý zápas který jsem s nimi viděl. I ten dneska. Něco se mi na tom nelíbí.. Něco schovávají. Něco, co použijí v oficiálním zápasu. Jak jste hrály, Ake byl vždy trochu pozadu... Ale ne tak, aby jste si toho všimli. Pozoroval vás. Vás všechny. Každý malý pohyb, malý detail. A jak ho znám tak takhle, on získává o vás informace a předem ví, co uděláte. To je ten problém. Pokud to ví Ake, ví to celý jeho tým." Aomine zatne zuby a Kagami si toho všimne. Kagami se ho chce zeptat jestli je v pořádku ale Aomina praští rukou na stůl. Pár lidí nadskočí a dívají se na něj.
"Mikael, nesmíš jít na hřiště.....My to zvládneme... Jen slib, že tam nepůjdeš" Aomine zírá na Mikael. Mikael se na něj dívá a usměje se na něj. Aomine je lehce překvapen.
"Dobře... Slibuji že nepůjdu na hřiště, pokud to nebude vážné.... Ale.. Pokud ano, půjdu tam a pomůžu vám." Aomine z toho moc nadšený není ale přikývne v dohodě. Servírky přinesou jejich objednávky a všichni začnou jíst a mají znovu zábavu.

~

Všichni jdou domů a Aomine se dívá dopředu. Celý tým doprovodil Mikael domů a pomalu jdou vlastní cestou. Aomine prolomí ticho když Riko, Momoi a Kagami jsou pryč.
"Nesmíme dopustit, aby šel Mikael na hřiště... Pokud ano... Viděly jste Ake pohled když Mikael hrál?" Kuroko přikývne hlavou.
"Ano viděl jsem... Viděl jsem to velmi dobře.... A mám z toho hodně špatný pocit..." V jeho hlase je slyšet trochu strachu o Mikael. Akashi se zastaví a všichni se na něj dívají. Pomalu všichni zastaví a dívají se na něj. Akashi se na ně dívá vážným výrazem.
"Věřím Mikael... A vím že mu také věříte... On ví, jak na nás ta nehoda dopadla... Proto dělá, to co dělá... Dokonce pro nás zařídil cvičný zápas s DS. Aby jsme se připravily. Mikael mi na nižší střední řekl...."

-Flashback-
Akashi jde k Mikael a dívá se na něj. Mikael ho zavolal protože s ním chce mluvit.
" Děje se něco Mikael?" Mikael se na něj podívá.
"Chci aby jsi mi něco slíbil... A ostatní také... Až přijde čas, tam jim řekneš přesně to, co ti teď řeknu dobře?" Akashi vidí v jeho očích vážnost a přikývne. Mikael dá ruce na jeho ramena a dívá se mu přímo do očí.
"Slib mi a ostatní, že až s nimi znovu budeme hrát, budete mi věřit v to, co vás budu učit. Vím že je to na hřišti těžké... Moc dobře to znám... Možná lépe než vy ale brzy to pochopíte stejně.. .. Ale nesmíte být zbytečně naštvaní... Nesmíte hrát jen jeden proti jednomu ale musíte hrát jako tým.. I když vás budou tlačit do kouta, tlačit na vaše nervy... zůstanete klidní a bude hrát tak, jako hrajete vždycky... Vím že někdy vás učím věci, které k Basketbalu nepatří, ale i tak se můžou využít... Brzy si to uvědomíte, jak ty věci jsou užitečné... Prosím, slib mi že ty a ostatní kluci nebudete mít pochyby o mě, o sobě a o ostatní hráče v týmu...musíte věřit jak ve mě, tak v sebe a v ostatní... Tohle je jediné, o co vás všechny žádám." Mikael se na něj dívá a Akashi poslouchal každé slovo. Akashi si v tu chvíli uvědomil, že Mikael jim věří víc, než oni samy sobě a než si doopravdy myslely. Jeho důvěra, přátelství a styl jak je učí je něco, co je vždy táhlo nahoru. A Akashi má pocit, že jeho důvěru využívaly a nevážily si ji moc.
"Ano Mikael... Slibuji"
- End of Flashback -

Všichni se na Akashi dívají a jsou potichu. Všichni se chtějí zeptat, proč jim to neřekl dřív. Ale oni samy vědí, že po tom incidentu na to nebyly připraveni. A Když Mikael musel odejít, jejich cesty se rozdělily. A to Mikael nikdy nechtěl. Až teď si uvědomily, že jim Mikael věřil natolik, že to zvládnou do doby, až se vrátí zpátky. Ale to se nestalo. Vědí, že ho zklamaly a i ublížily.. že neměli důvěru v nich že to bez něj zvládnou... Ale to vše se změnilo v den, kdy se vrátil.

Všichni v ten den udělali slib, že Mikael už nikdy nezklamou a pomůžou mu, jak on pomáhá jim.

🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~🏀~

Hello guys! Po dlouhé, velmi dlouhé době je zde další kapitola! Moc se omlouvám že nejsem aktivní ale mám nějaké věci, problémy a cokoliv. Jednoduše řečeno ty věci moc Nestíhám! 😒😞

😄 Všem chci poděkovat že se vám tato kniha líbí a že jste trpělivý! 🙏❤️ Toho si nejvíc vážím!

Adri-chan~