Trainer the Miracle Generation.. Together Again

Kapitola 5

-Kaijo-

Kise běží kolem a snaží se utéct před faninkami. Dostane se do tělocvičny a rychle zavře dveře.
"Jdeš pozdě!!" Kasamatsu ho kopne do zad.
"Aaa!!! Senpai to bolí." po tvářích mu tečou slzy a drží si záda.
"A?! Nemáš chodit pozdě.. Co jsi zase dělal?" Kise se postaví.
"Utíkal jsem před faninkami." Kasamatsu si povzdechne.
"Máš je ignorovat." Jde za ostatními. Kise běží za ním.
"Ale Senpai!!" Kiše kňučí a na Kasamatsu hlavě se objevi červená značka.
"Když řeknu přijď včas tak přijď včas!.. Kromě toho máme otázku" Kise se zastaví a dívá se na něj.
"My?? " podívá se na ostatní a všichni přikývnou v souhlasu.
"Kdo byl ten záhadný trenér Zázračné Gerenrace, kde není o něm ani zmínka a nikdo ho nikdy neviděl.. Jen vás šest" Kise tvář je vážná a všichni jsou překvapeni na jeho změnu chování tak rychle.
"Ach... Takže jste to zjistily.. Upřímně jsem myslel, že to zjistíte dřív.. Ale to je jedno" Vezme basketbalový míč a hraje si s ním.
"H-Hey co je najednou takovou změnou chování?. " Mitsuhiro se zeptá. Kise vlasy schovávají jeho oči.

"Náš trenér byl důvod, proč jsme se rozpadly... " hodí míč do koše a míč delat hluk v tichté télocvičně.
"Trenér?.. Co se stalo? Myslel jsem že-"
"Mitsuhiro sklapni" Kasamatsu nadávat.
"Trenér odešel.. Neznám důvod proč... Znají ho ostatní.. Byl jsem tam krátce.. Neznal jsem trenéra jako ostatní... Ale ostatní říkaly že mě vybral, protože k nim patřím. S ním jsme byly jako rodina. Ale každý z nás věděl, že nám něco chybí. I trenér to věděl. Říkal aby jsme počkaly až to ucitíme... A to, co nám chybí je Kagami... "
"Kagami?.. Počkej jak... "
"Otevřel bránu k Zázračné Generaci. Každý jsme ho tam viděly... A pár dalších členů z jiných tymů co sebou přivedl.. Trenér říkal pravdu... Jednoho dne přijde někdo, kdo otevře bránu a bude to brzy... Měl pravdu... Z toho, co říkaly ostatní měl vždycky pravdu... " Kise se trochu usmívá Všichni jsou ticho.

~

Jak odpoledne pokračuje, už pomalu začíná být tma. Všichni jdou domů. Kise se už nikdo neptal, podle toho jak se choval. Nemluvil o tom moc rád. A ve hrách hral úplně mimo. Několikrát se netrefil do koše nebo jen stal na místě v myšlenkách. Všechny praštila realita, že to byla úplná blbost se ho na to ptát.

Kise jde domů a nese sebou tašku s potravinami. Dívá se jestli má všechno.
"Hmmmm vypadá to že mám všechno.. Ještě že zítra mám volno od práce... Jinak bych nestihl zápas" usmívá se a jde domů. Zapípá mu telefon a vezme ho... Dívá se na zprávu a zastaví se.

"Ahoj K-chan!.. Prijď zítra před zápasem Seirin a Shūtoku.. Budou tam všichni.. Plus pár dalších.. A Vezmi sebou Kasamatsu! Uvidíme se zítra!~😉"

Kise se dívá na zprávu.
"Senpai?.. Proč jeho?.. A kdo jsi... Tohle číslo neznám..... Hmmmm prý tam budou všichni... Raději bych tam měl jit.. Aaaah musím vstávat dřív sakra! " Dá telefon do kapsy a běží domů. Jeho hlavou mu probíhají myšlenky kdo, proč chce aby přišel Kasamatsu a co myslí tím plus pár dalších.