Kapitola 11

154 8 0
                                    

Je to už 5 dní po hádce s Mikael a Seirin se pokaždé ptá Kuroko jak to vypadá. Ale Kuroko pokaždé řekne že Mikael o tom nemluví. Ani o nich nemluví,  jako by neexistovaly. Seirin ví že jejich druhý dojem na Mikael byl horší než ten první. A Riko neví jak to napravit. Kuroko říkal že musejí počkat až se Mikael rozhodne. Jinak to nejde.

~~

Seirin je v tělocvičně a nudně si házejí s míčem. Čekají, až Kuroko příjde. Kagami povzdechne a hodí silně míč. Trefí Koganei a Koganei spadne na zem.
"Aaah! Omlouvám se!.. To jsem nechtěl!" Kagami k němu běží a Koganei si rychle sedne. Trochu se motá a zavrtí hlavou.
"To je v pořádku Kagami!.. Byla to moje chyba že jsem šel touhle cestou a ne druhou hahaha!" Koganei se směje a Kagami se na něj trapně dívá.
"Ne to... Hey... Jsi vážně v pořádku??" Kagami mu pomůže na nohy a Koganei se smát. Poplácá Kagami po rameni.
"Jsem naprosto v pořádku!... Ale musím říct že máš slušnou ránu!" chichotá se.
"U-umm.... Děkuji?.." Kagami se cítí trapně a neví co má říct.
"Trenérko... Je tohle normální?..." Kagami se ptá a sleduje Koganei jak skáče kolem.
"U něj ano... Chce zvednou náladu týmu tak se předvádí." Riko se usmívá. Hyuga tleská rukama a všichni se otočí.
"Dobře!.. Začneme trénovat.. Bude chvíli trvat než se Kuroko objeví takže-!"
"Umm.. Já jsem už tady." Kuroko stojí vedle Hyuga.
"Aaaaaah!!!!" Hyuga vyskočí dva metry vysoko a dívá se na něj.
"Jak jsi??!.. Jak dlouho jsi tady?!... Tohle se mi dlouho nestalo..." dýchá. Celý tým se snaží držet smích až na Koganei. Ten se směje až brečí.
"Od té doby co jste upoutal pozornost všech.." Kuroko odpoví prázdně jako vždy.
"Woof woof!" Kagami zmrazí na místě a pomalu otočí hlavu. Číslo dva sedí na zemi a vrtí ocasem.

"Co je s číslem dva?.. Vždy když se Kuroko objeví tak pořád štěká." Kuroko ho zvedne a pohladí jeho hlavu.
"Jen si chce hrát s Mikael... Mikael miluje psy a dává mu docela velkou pozornost" Odpoví Kuroko a jeho telefon začne zvonit. Zvedne telefon a pár vteřin mluví. Podívá se na ostatní.
"Lidi... Pojďte všichni blíž." všichni jdou ke Kuroko.
"Co se děje Kuroko?" ptá se Teppei a všichni jsou zvědavý.
"Ano jsou tu všichni." Kuroko položí telefon na lavičku a zapne zvuk.
"Hey Lidi... Dlouho jsme se neslyšely." řekne Mikael z telefonu.
"Mikael!" všichni odpoví a dívají se na telefon.
"Jsem překvapen že si mě pamatujete... To je jedno... Slečno Riko máte a tým teď čas?" Ptá se Mikael.
"Hmmm jistě..." Riko odpoví nejistě.
"Skvěle... Chci aby jste do 20 minut přišly do parku... Ne že přijdete pozdě jinak si to rozmyslím." říká vážně.
"Budeme tam" Riko odpoví jistě a Mikael se na konci telefonu ušklíbne.
"Tím si nejsem jistý... Pokud na mě uděláte špatný dojem po třetí tak s vámi končím a vezmu si jen Taiga-kun a Tetsu-kun.... Buďte rádi že vám dávám třetí šanci... Já vždy dávám jen dvě šance." Riko polkne a přikývne i když ví, že to nevidí.
"Ticho budu brát jako souhlas... Hej Taiga-kun.. Jsi tu?" Ptá se Mikael. Kagami se nárovná a jde blíž.
"Jo jsem... Co se děje??" Mikael se trochu za směje.
"Nic se neděje Taiga-kun jen mám Otázku... Už tvoje nohy nebolí?" Kagami se podívá na nohy a trochu skočí.
"Ne nebolí už dva dny... Proč?" Riko se zamračí.
"Skvělé... Chci vidět jak vysoko skáčeš a naučit tě trik,  jak ostatní snadno oklamat.. Plus chci taky vidět skoky ostatních... Chci aby jste skočily ještě výš... Pochopíte to až přijdete..... Uvidím vás za 20 minut v parku." Tím Mikael ukončí hovor a všichni jsou trochu zmatení.

Trainer the Miracle Generation.. Together AgainKde žijí příběhy. Začni objevovat