Kapitola 2

228 7 0
                                    

-Yōsen-
"Hey,  kde je Murasakibara? " Okamura si stěžuje.
"Huh.. Nevím.. Před chvíli tady byl... Jdu se po něm podívat" Himuro se usměje a jde ho hledat.
"Díky Tatsuya! " říká jejich trenérka Araki.
"Nevynechává Murasakibara poslední dobou tréninky?" ptá se Kensuke.
"Je ze Zázračné Gerenera. Je na jiné úrovni než my.. On nepotřebuje tolik tréningu. " Liu řekne a hodí míč do koše.

"Kam ten dvoumetrový chlap šel... " Himuro ho hledá ale nikde ho nevidí. Murasakibara nese dva pytle jídla a jde zpátky. Po cestě něco jíst jako vždy.
"Jdu pozdě..." jí a drží tašky v náručí.
"Tady jsi! Zase jsi šel někam bez toho, aby jsi něco řekl."
"Oh Tatsu.. Měl jsem hlad."
"Jo to vidím. No tak.. "Oba se vratí.

"Zase jsi šel pro jídlo a nic nám nepřinesl?!" Okamura je naštvaný.
"Nikdo nic neřekl" otevře balík s bramburky a začne jíst.
"Teme.. " z Okamury vychází pára.
"No tak No tak uklidni se. Znáš ho přece.. On se nedělí nikdy s nikým."
"S mým trenérem jsem se předtím dělil."
"S kylým?.. S Akashi?" všichni se na něj podívají.
"Hmmmm... Došly mi chipsy.. " hledá v tašce další.
"Neuhybej od tématu!... Byl to Akashi? " všichni jsou zvědavý.. Dokonce i trenér.
"Hm? Akachi?.. Ne nebyl..  byl to náš hlavní trenér co nás učil spolupracovat a hrál s námi v trénincích."
"Cože?! Proč jsi nám to neřekl?! "
"Nikdo se neptal" pokrčí nudně rameny.
"Kde je teď? .. Mohly by jsme se ho na něco zeptat."
"to je pravda.. Kde je?" ptá se trenér.
"Odešel.... " Murasakibara mumlá a jeho chování se trochu změní.
"Cože?... " všichni se na něj dívají.
"Proto jsme se rozpadly.. Ztratily jsme chuť do hry... Necítily jsme zábavu... Nebyly jsme Rodina..." zamračí se a jde pryč.
"Murasakibara.. " všichni sledují jak odejde.
"Měly jsme být ticho..." Himuro říká a dívá se na zavřené dveře.

~

Všichni pokračují v tréningu dokud pomalu nezapadá slunce. Himuro a ostatní si zabalí věci a pomalu jdou domů. Po cestě se všichni zastaví na jídlo.

"Oh Murasakibara ty jsi tady!" Himuro je trochu překvapený.
"Huh?.... Jo... Došlo mi jídlo... " kupuje si jidlo a dává to do tašky.
"Hey.. Omlouvam se,  že jsme se ptaly... Ale.."
"Hmm nech to být.... Už to nevytahuj ven... " Himuro se na něj dívá.
"Okay.. Řeknu to ostatním... Půjdeš se s námi najíst?. Platí to Kensuke.. "
"Cože?!  Ja nic platit nebudu!" řve.  Himuro zavrtí hlavou.
"Ne díky.. Půjdu domů... "
"Oh okay.. Uvidíme se zítra" Himuro se usměje a Murasakibara odejde domů.
"Vážně jsme se v tom neměli vrtat... ''
"Měl nám to říct dřív.. Kdyby nám to řekl, nedopadlo by to takhle. "
"Okamura drž už hubu.. Některé věci by se neměli říkat.  A tohle byla jedna z nich... Byla to chyba se ho ptát" řekne Liu a všichni jsou ticho.

Murasakibara se dostane domů a hned začne jíst.
"Proč jsou všichni tak zvědavý... " Je trochu naštvaný. Začne mu pípat telefon a zvedne ho... Dívá se na zprávu od neznámého čísl.

" Sejdeme se před zápasem Seirin a Shūtoku.. Mám pytel plný
tvých oblíbených dobrot. 😉"

Murasakibara se dívá na zprávu a čte poslední větu znovu a znovu.
"Jdu tam" vypne telefon a znovu začne jíst. Po pár hodinách jde do postele a přemýšlý,  kdo to byl dokud neusne.

Trainer the Miracle Generation.. Together AgainKde žijí příběhy. Začni objevovat