Rozum nebo láska

9. Cvok

Vali hned vyprskla smíchy🙄
M- ,,Nesměj se! Tohle je vážné!"
V- ,,Promiň to ale nejde." smála se dál
M- ,,Vali. Já nechci."
V- ,,Počkej...to jako fakt?" přestala se smát
M- ,,Jo. Nestačí, že musím mít s tím debilem svatbu ale ještě děti a...a tamto?!"
V- ,,No jinak děti nejdou." trochu se zasmála
M- ,,Vali prosím neber to na lehkou váhu. Chtěla bych vidět tebe na mém místě."
V- ,,Asi máš pravdu."
M- ,,Určitě...jinak co Lucka? Ozvala se z dovolené s panem tajemným?" zasmála jsem se teď já
V- ,,Ne...a možná je tam potkáte."
M- ,,Možná."

David:
Uběhl týden. S Marií jsme se neviděli a vůbec mi to nevadilo. 2x mi nesedla. Jinak dnes večer odlétáme. Hrozně se těším🙄a do toho mám celý den pocit, že na mě leze ataka...
Byl jsem v práci. Měl jsem akorát trochu volno tak jsem šel s Romanem do bufetu.
R- ,,A co ta...Marie?"
D- ,,Nic co by."
R- ,,Ani trochu jí nemáš rád, jo?"
D- ,,Ne."
R- ,,Ani tě nepřitahuje."
D- ,,To zas neříkám. Hezká je, to jo...ale nechci jí. Možná na pár nocí jinak ne."
R- ,,Aha."

Když jsem dojel domů tak jsem hned padl do postele. Byl jsem si 100% jistý, že na mě leze ataka😬
Te- ,,Davide kufr jsem ti da...co se děje?!"
D- ,,Asi ataka."
Te- ,,Sakra Davide! Nemůžeš brát ty debilní prášky?! Nic ti neudělají!"
D- ,,Utlumujou mě."
Te- ,,Je to pro tvoje dobro! Snad tě Mery změní."
Odešla a já v její poslední větu dost pochyboval. S Marií jsme se rádi neměli. A pochybuju, že jí někdy budu mít rád. A hned jak se všichni dozví jednu věc tak určitě od svatby odstoupí...ale nejsem připravený jim to říct. I když je to hlavní důvod proč se celá šaškárna děje

Večer jsme čekali v bufetu. Rodiče někam odběhli a já zůstal s Marií sám. Cítil jsem se hůř a hůř. Skvěle. V den, pár minut před odletem dostanu ataku. Fakt pecka. Marie to samozřejmě poznala
M- ,,Ty jsi pil? Jsi alkoholik?!"
D- ,,Cco? Ne!"
M- ,,Tak proč si jak-"
D- ,,Jsem nemocný....mám bipolární afektivní poruchu."
M- ,,Cco?"
Vše jsem jí vysvětlil aby to pochopila. Když jsem jí to dovysvětloval tak se netvářila nadšeně
M- ,,Takže já si mám vzít nějakého cvoka?!"
D- ,,Dík." zvedl jsem se a odešel. Věděl jsem, že nebude nadšená a všichni mě mají za blázna, cvoka, imbecila, robota...ale i tak celkem raní když to řeknou přímo do očí a ví to😕

Mery:
Hned jak odešel tak mi došlo, že jsem to přehnala. Vždyť nemůže za to
A- ,,Co se stalo?! Cos mu řekla?"
M- ,,Řekl mi, že má tu BAP."
J- ,,A?"
M- ,,Asi jsem reagovala jak neměla...řekla jsem, že je cvok."
A- ,,Marie děláš si legraci?!"
Ka- ,,Řekla dobře. On je. A to je slabé slovo. Díky tomu, že se neléčí je hanba rodiny."
Po tomhle mi bylo Davida líto. Hned jsem vstala a šla ho hledat. Hledala jsem i na pánských záchodech ale nikde nebyl. Bála jsem se, že prošvihneme let nebo, že odešel. A můžu za to jen a jen já. A upřímně? Celkem jsem se o něj bála...
Jak to dopadne?:
a) nenajde se/nepříjde a zmeškají let
b) sám se objeví a odletí
c) Mery ho najde a odletí