Rozum nebo láska

23. Byty

Hned jak jsme nasedli do letadla tak jsme se chytili za ruce a povídali si. Rodiče seděli nevím kde ale bylo mi to jedno. Jediný, kdo byl pro mě důležitý byl David
M- ,,Mně se vůbec nechce jít domů."
D- ,,Mně taky...ale máme tam věci."
M- ,,Já se bojím, že se dneska vidíme naposled."
D- ,,Nemusíš...a jestli chceš tak můžeme jít na hotel. Budeme mít prohlídku a pokud ho vezmeme tak si jen vezmeme věci a půjdeme tam."
M- ,,Souhlasím!" políbila jsem ho a on mě taky. Chvíli jsme se líbali ale pak jsme přestali a povídali jsme si. Nakonec jsem usla a David asi taky😅

David:
Cesta naštěstí proběhla v pořádku. Mery celou cestu spala. Těsně před přistáním jsem jí vubudil.

Když jsme vystoupili tak jsme si vzali naše věci a jeli nejdřív k Mery aby si zbalila všechno potřebné. Vezmeme si pak ke mně taxíka a odtamtud pojedeme mým autem
M- ,,Víš, že furt nemůžu uvěřit tomu, že se to opravdu děje?"
D- ,,Co?" usmál jsem se
M- ,,Že tě mám...že budeme dobrovolně spolu bydlet." usmívala se
D- ,,To jo." políbil jsem jí
M- ,,Asi mám vše potřebné. Když nebudou doma tak si dobalím drobnosti."
D- ,,Okej."
Jak jsme balili tak jsme uslyšeli hlasy rodičů. Jak mých tak rodičů Mery. Viděl jsem, že se lekla. Hned jsem jí obejmul abych jí dal pocit bezpečí.
D- ,,Dobrý?"
M- ,,Jo." políbila mě. Nakonec jsme to dobalili a šli dolů. Tam si nás instantně všimli
J- ,,Co tady děláte jako?!"
M- ,,Přišla jsem si pro věci."
A- ,,Mery-"
Ka- ,,Jsi jí úplně zblbnul?"
Te- ,,Nech je ať si jdou. Ať se ukážou jak to zvládnou jen oni dva. Pokud se Mery nic nestane."
D- ,,Přestaňte furt! Jste jak hluchý! Byla to nehoda! Kvůli Mery jsem začal brát prášky a ona mi všechno odpusitla! Milujeme se a plánujeme adopci. A je mi jedno co vy na to."
M- ,,Přesně! A pokud vím, tak jste to přesně takhle chtěli tak co máte furt za problém?! Už to jak mě tak Davida nebaví!"
D- ,,Jdeme. Nebudeme se rozčilovat když jsou jak..." vzal jsem jí věci a šli jsme ven, kde na nás čekal taxík.

U mě jsme taky něco málo zbalili a šli na hotel, kde jsme si jen vyzvedli klíčky od pokoje, odložili věci a hned šli na obhlídku

Mery:
Nakonec jsme si prohlídli 3 byty. Každý měl něco do sebe a byla to těžká volna. Dohodli jsme se, že nám nechají čas do zítra.
Večer jsme s Davidem seděli na posteli a dělali si svoje věci. David řešil výpověď a já ohledně školky. Nebyla jsem tam celý měsíc tak jsem si zjišťovala co a jak.
D- ,,Hotovo."
M- ,,Taky." políbili jsme se
D- ,,A který byt to teda bude?"
M- ,,Já fakt nevím. Jeden byl krásně prostorný. Druhý v dobré lokalitě a třetí obří balkon."
D- ,,Já bych bral asi ten prostorný."
M- ,,Myslíš?"
D- ,,Jo. Vem si to takhle. Na balkoně budeš jen přes léto. A ta lokalita může být hlučná."
M- ,,Asi jo...jo, máš pravdu."
D- ,,Zavolám mu?"
M- ,,Není pozdě?"
D- ,,Ne. Jen mu v rychlosti řeknu, že máme vybráno a je to."
M- ,,Dobře."
Co si myslíte, že se bude v jejich životě dít dál?