32. Ano

67 4 0
                                    


M- ,,Lásko?"
D- ,,No?"
M- ,,Jjá...já bych se chtěla posunout dál."
D- ,,Jak dál?" přitiskla se a položila svou ruku a mého kámoše
M- ,,Tam dál."
D- ,,A jseš si jistá?"
M- ,,Jsem." nic dál nemusela říkat. Vzepřel jsem se nad ní a líbali jsme se. Pak jsem jí líbal na krku a rukou zašel pod tričko. Následně jsem se posunul, trochu jí ho vyhrnul a líbal na břichu. Kouknul jsem se na Mery jestli můžu pokračovat. Kývla ale i tak jsem viděl, že má strach
D- ,,Nemáš se čeho bát. Nikdy bych ti vědomě neublížil." nadzvedl jsem se a políbil jí na rty ,,Vážně to chceš? Pokud ne tak já si počkám."
M- ,,Chci. Jen mám furt v sobě menší blok."
D- ,,Budu opatrný."
M- ,,Vím...věřím ti." políbila mě a dál líbala na krku. Užíval jsem si to a pomalu tričko stáhl. Zhluboka se nadechla. Chytil jsem její hlavu do dlaní a řekl
D- ,,Jseš nádherná. To si pamatuj." jemně jsem jí políbil a líbal od krku, přes klíční kosti až do oblasti prsou. Hladila mě ve vlasech a užívala si to.
Pak jsem přešel ke kraťáskům a pomalinku je sůndal. Líbal jsem jí na vnitřní straně stehen až jsem došel doprostřed, kde jsem se jí věnoval
M- ,,Ddaví."
D- ,,Ano?" zasmál jsem se a líbal jí na krku. Následně jsem si sůndal kraťasy a dál jí líbal. Mery do mě jemně strčila a sklonila se k mýmu kamarádovi a začala se mi věnovat
D- ,,Jde ti to skvě...skvěle."
Když skončila tak si lehla a znovu jsem se nad ní vzepřel
M- ,,Budeš jemný?"
D- ,,Nejvíc jak umím." naposled jsem jí jemně políbil a přešel k věci

Mery:
Jak jsem se ze začátku bála tak jsem to pak nechápala. Bylo to neskutečně krásny! David byl jemný ale vášnivý.
Po všem jsme se ještě osprchovali a následně si lehli do postele a pořádně se přitulili
D- ,,Líbilo?"
M- ,,A jak moc."
D- ,,Nic tě teda nebolelo, jo?"
M- ,,Ne, miláčku. Bylo to nádherný."
D- ,,To jsem rád."
M- ,,Víš...až teď s tebou jsem skutečně a neuvěřitelně moc šťastná." zasmála jsem se a pohladila ho po hrudi
D- ,,Vzala bys sis mě?" zasmál se a já s ním
M- ,,Jo...možná bych řekla jo už tehdy." smála jsem se. Následně jsem se začala usmívat nad myšlenkou, že by mě David požádal o ruku. Jako skutečně a ne jen v řeči....když jsem to dopověděla, tak mě David pustil a já trochu nechápala. Když si ale sedl zpátky tak jsem hned pochopila a začala se usmívat
D- ,,Ptám se znovu. Vzala bys sis mě?" seděl na posteli jen v kraťasech, usmíval se a držel malinkou krabičku s prstýnkem. Já se taky usmívala jak debil
M- ,,Ano."
D- ,,Jo?"
M- ,,Ano!" usmívala jsem se víc. David mě políbil a nasadil prstýnek. Pořádně jsme se obejmuli a byli šťastný
D- ,,Kdybych to udělal tehdy na dovolené tak bych si říkal jestli je to rozum nebo láska. Ale teď už vím. Jednoznačně láska k tobě."
M- ,,Tak moc tě miluju." pomalu jsem až brečela dojetím ale udržela jsem se
M- ,,Víš...díky tobě mám tohle všechno. Matýska, domov bez rodičů, snoubence kterého miluju. Mám pocit, že všechno je jak má být."
D- ,,Tohle není jenom pocit, lásko. Je to fakt."
Bude už všechno v pohodě?





























Rozum nebo láska Kde žijí příběhy. Začni objevovat