Rozum nebo láska

20. Lásko

Ráno jsem se probudil jako první. Bylo mi lépe ale i tak jsem hledal prášky abych je bral pravidelně. To co se včera stalo...dost mě to sebralo. Obzvlášť, když jsem viděl jak je Mery v psychicky v prdeli.
Najednou ale Mery se sebou hrozně házela. Rychle jsem k ní přiběhl. Hned se probudila ale klepala se
M- ,,Nne...Ddaví?"
D- ,,Mery." pevně jsem jí obejmul
M- ,,Jjá se ho hrozně bojím."
D- ,,Už se to nestane, ano? Půjdeme dnes na pláž nebo tak a nehnu se od tebe ani na krok."
M- ,,Děkuju." postupně se přestala klepat. Nakonec se taky převlékla a šli jsme na snídani. Celou dobu jsem jí držel kolem ramen.
D- ,,A co ti dělali v nemocnici?"
M- ,,Kotrola tam dolů, ultrazvuk a psycholog."
D- ,,Proč ultrazvuk?"
M- ,,Jestli jsem...no to." koukala smutně ,,Ale nejsem." řekla s úlevou
D- ,,Dobře." přišli jsme před jídelnu. Mery chtěla jít dál ale zastavil jsem jí
D- ,,Pamatuj si, že jsem tady, ano?"
M- ,,Jo."
D- ,,...miluju tě."
M- ,,Já tebe taky." jemně mě políbila a ruku v ruce jsme šli na snídani

Mery:
Byla jsem neskutečně ráda, že David stojí při mně. Dokonce začal brát i prášky! A za to jsem byla vděčná.
Během výběru snídaně jsem nesměla na nic šahat a ani tahat. David všechno bral za mě a byl mi co nejblíže.
Pak jsme si sedli k rodičům. David nám to položil a dal mi pusu na tvář
J- ,,Vy jste spolu?" usmál se
M- ,,Jo."
Te- ,,Jsem za to ráda. Ale až teď?!"
Ka- ,,Taky si říkám." řekl nevrle
D- ,,S Mery jsme spolu déle ale tajili jsme to aby jste si nemysleli, že za to můžete jen vy....to co se stalo mě zarazilo a za-"
M- ,,Daví, nemusíš-"
D- ,,Ale chci. Začal jsem kvůli Mery brát prášky."
Ka- ,,To je úžasný!"
A- ,,Nakonec se vydařil cíl proč jsme tady."
Te- ,,A kdy budou vnoučata?"
J- ,,Hned po svatbě, ne?" koukla jsem se na Davida a viděla jak to v něm hrklo
M- ,,Víte-"
A- ,,Už jsi?! S Davidem?"
Ka- ,,Na ultrazvuku nic nebylo."
D- ,,Mery se mnou nikdy nebude těhotná, jasný?! Jsem prostě a jednoduše neplodný."
Všichni mlčeli a já se k Davidovi přitulila
J- ,,Tak proč děláme tohle?! Jsi to nemohl říct dřív?!"
Te- ,,Davide...to jako fakt?! Kdyby jsme to věděli tak by jsme to nedělali a Mery se nic nestalo!"
David nic neřekl a odešel. Volala jsem na něj ale nic
M- ,,Vy jste fakt rodiče roku! A aby jste věděli. Hned se s Davidem odstěhujeme a vás budeme ignorovat." řekla jsem naštvaně a vyběha jsem za ním.

Když jsem byla venku tak jsem si vzpomněla na včerejšek a dost se bála. Pomalým krokem jsem šla dál a klepala se. Najednou jsem ale uslyšela jak na mě volá. Rychle jsem se otočila a uviděla ho na lavičce. Rychle jsem k němu přiběhla a obejmula ho
M- ,,Ignoruj je, ano?"
D- ,,Cítím se jako kdybych selhal."
M- ,,Ale ne...neselhal a není to tvoje vina...a vůbec bych se nedivila kdyby jsi tu BAP měl jen kvůli nim."
D- ,,Do konce dovolené bude jen a jen spolu, ano?"
M- ,,Jo."
D- ,,Jdeme do města se nasnídat, lásko?"
M- ,,Tty...ty jsi mi řekl lásko?" řekla jsem se šokem ale zároveň s obřím úsměvem
D- ,,Ano. Chci aby jsi měla všechno co si zasloužíš. A tohle je jen maličkost."
M- ,,Ty prášky dělají s tebou divi." zasmáli jsme se a políbili
Jak to bude dál s rodiči?