Rozum nebo láska

22. Zamiluju

A- ,,Mery dnes odcházíme."
M- ,,Ok? Co já s tím?"
J- ,,Jdeš domů i ty."
M- ,,Tak to ne. Já tady zůstávám s Davidem."
Te- ,,Mery odejdi poku je čas."
M- ,,Děláte si prdel? Já Davida miluju!"
Ka- ,,Vždyť kvůli němu jsi dopadla jak si dopadla. Kdyby jsme věděli, že je neplodný tak vás do ničeho netlačíme."
Te- ,,Přesně. Mohla sis ušetřit hodně trápení." trochu jsem se lekl, že Mery kývne a odejde
D- ,,Mery-"
Ka- ,,Nemanipuluj s ní!"
M- ,,David se mnou nemanipuluje! Miluje mě jako já jeho!"
Te- ,,A řekl ti to někdy?"
D- ,,Řekl. A jestli to moc chcete tak to řeknu i teď." otočil jsem se na Mery ,,Lásko moje miluju tě a už nedovolím aby se ti něco stalo."
M- ,,Já vím." políbila mě a natiskla se
D- ,,Ještě něco?! Pokud ne tak nás nechte žít!"
Naštvaně jsem šel s Mery k lehátkům. Tam jsme si lehli
M- ,,Lásko neřeš je ano? Já tě miluju a je mi jedno jestli máš BAP nebo jsi neplodný." hladila mě po hrudi
D- ,,To jsem rád." políbil jsem jí
M- ,,Půjdeme zítra někam do města?"
D- ,,Můžeme." dál jsme se líbali. Pak si Mery na mě sedla a začala mě líbat vášnivěji. Sedl jsem si s ní a chytil jí za zadek, který jsem zmáčkl. Mery se ale oddálila a položila mi prst na rty
M- ,,Nechci aby to zašlo moc daleko."
D- ,,Já vím." usmál jsem se a naposled jí políbil. Chvíli jsme se mazlili ale pak jsme šli do vody.
Často jsme tam byli tak, že jsem Mery držel a nohy měla kolem mě obmotané. Oba jsme si to užívali.

Pak jsem seděl na břehu a Mery plavala. Nakonec připravala a lehla si na mě. Hned mě vzrušila. A musela si to všimnout. A taky, že jo
M- ,,Promiň."
D- ,,To nic." usmál jsem se
M- ,,Vím jak moc by jsi to chtěl ale já nemůžu." řekla smutně
D- ,,Miláčku, netrap se tím. Mně to vážně nevadí. Jsi jediná, ktero jsem kdy miloval a chápala mě...ty jsi pro mě vším." pevně jsem jí obejmul. Dal jsem jí pusu do vlasů a pevně jí držel. Když jsem se na ní kouknul tak brečela...
D- ,,Co se děje?" hladil jsem jí po tváři
M- ,,Nic jen...jen to bylo hrozně krásny. Nikdy jsem nečekala, že mě někdo bude milovat až tak."
D- ,,Ani já jsem nečekal, že se tak moc zamiluju. Že se vůbec zamiluju."
M- ,,Těším se až budeme doma. Jen my dva. Žádný rodiče...a zase uvidím Matýska." usmívala se
D- ,,Jak moc ho máš ráda?"
M- ,,Moc...ale úplně jinak než ostatní děti. Ani nevím proč."
D- ,,Aha...a jak to má? Jako s rodinou?"
M- ,,Z jeho matky věčně cítím chlast. Otec taky...a jinak nemá asi nikoho. Ve třídě je zakřiknutý, bojácný ale když se s ním někdo baví a hrá si tak je úplně šťastný. Bohužel si s ním často hraju jen já."
D- ,,Chudák kluk."
M- ,,To jo...můj andílek."
D- ,,Jdeme na pokoj?"
M- ,,Jo."

Mery:
S rodiči jsme se do konce dovolené neviděli. Nechápu co jich štve. Vždyť vzájemně chtěli aby jsme se vzali nebo byli aspoň spolu, ne?
Každopádně je mi líto Davida, na kterého jsou jen naštvaný za něco za co ani nemůže🥺
Jinak během dovolené jsme si dohodli obhlídku bytu😄už se nemůžu dočkat
Bude se stěhováním nějaký problém?:
a) Ano, ze strany rodičů Mery
b) Ano, ze strany rodičů Davida
c) Vše bude v pohodě 😄