Rozum nebo láska

26. Matýsek

David si opravdu vzal celý týden volno. Věnoval se mi a bylo to jako dřív. Obávám se, že se to ale vrátí zpátky. A to nechci.
Akorát je večer a domluvili jsme se, že mě vyzvedne. Rodiče si děti berou ze školky postupně jako vždy. Skoro. Už jsme měli dávno zavřít ale rodiče Matýska furt nikde
M- ,,Co děláš?" usmála jsem se a sedla si k němu
Ma- ,,Hraju s autíčky."
M- ,,Aha...a neříkali rodiče kdy přijdou?"
Ma- ,,Ne. Jen ráno pili zase vodičku a pak mě táta odnezl." bylo mi jasny, že myslel, že zas chlastali🙄
V- ,,Mery? Jdeš?" vběhla Vali do třídy
M- ,,Pak Vali."
V- ,,Furt nepřišli?"
M- ,,Ne...zavolám jim. A jdi, stejnak mě David vyzvedne."
V- ,,Tak ahoj."
M- ,,Ahoj."
Ma- ,,Naschle." Vali odešla a já začala uklízet

Ani po hodině nepřicházeli. Volala jsem jim ale nic. Matýsek taky poznal, že ne všechno je ok. Do toho mi psal David.
M- ,,Matýsku?"
Ma- ,,No?"
M- ,,Půjdeš dneska spinkat ke mně ano?"
Ma- ,,A máma?"
M- ,,Ráno přijde."
Ma- ,,Oni mě nemají rádi?" řekl pomalu s pláčem
M- ,,Nenene." rychle jsem ho obejmula a on mě taky
M- ,,Mají...jen dnes budeš spinkat u mě, dobře?"
Ma- ,,Dobře." přitulil se. Vzala jsem mu věci a šli jsme ke skříňce. V tom někdo vešel do školky. Možná jsem trochu doufala v rodiče Matýska. Nebyli to oni ale David
D- ,,Kde jsi? Lekl jsem se, že se ti něco stalo."
M- ,,Ne jen...nepřišli jeho rodiče."
Ma- ,,Dobrý den."
M- ,,Bude spát u nás." koukala jsem prosebně. Viděla jsem jak se to Davidovi moc nezdálo
D- ,,Jak se jmenuješ?"
Ma- ,,Matýsek." hned se tvářil jinak. Soucitně.
D- ,,Aaha."
Ma- ,,Máma mě nemá ráda...pro to nepřišla."
M- ,,Ale to není pravda. Určitě tě má ráda. A moc." hladila jsem ho po hlavě
D- ,,Asi mají moc práce a nestíhají. Budeš dnes u nás...máš rád pohádky?"
Ma- ,,Auta! Mašinka Tomáš nebo Lví král."
D- ,,Tak to koukneme, co ty na to?"
Ma- ,,Ano!" usmíval se. A já byla překvapená jak se David chová. Úplně úžasně!
Ma- ,,Ani táta se mnou nikdy nekoukal na pohádky."
M- ,,Dneska se budeš koukat s námi."
D- ,,Tak jdeme?"
M- ,,Jo."
Matýsek si vzal batůžek a každého z nás chytil za ruku. Bylo to kouzelné🥺 vypadali jsme jako spokojená rodina. A když si to tak vezmu tak Matýsek byl vždy pro mě něco víc než ostatní děti.

U nás doma jsme si sůndali mikiny a šli do obýváku
M- ,,Co si dáme k jídlu?"
D- ,,Neobjednám pizzu?"
M- ,,Ne. Uvařím něco rychlého."
D- ,,Tak dobře...Maty?"
Ma- ,,Ano?"
D- ,,Jdeme se koukat?"
Ma- ,,Anooo." řekl nadšeně a šel s Davidem si sednout na gauč

David:
Mery navařila a následně jsme se navečeřeli. Všiml jsem si, že Matýsek je dost unavený
D- ,,Jdeš spát?"
Ma- ,,Můžu?"
M- ,,Samozřejmě, že ano." pohladila ho po zádech
Ma- ,,Tak jo."
M- ,,Převleč se
Ma- ,,Dobře." svlékl si tričko a oba jsme se zděsili....
Po celých zádech měl modřiny
M- ,,Matýsku? Tto ti kdo udělal?" řekla vystrašeně a opatrně ho po nich pohladila
Ma- ,,Nikdo."
D- ,,Maty nelži. Pomůžeme ti a nemusíš se bát."
Ma- ,,Máma a táta...ale musím to schovávat. Já nechci zase." rozbrečel se. Mery ho hned obejmula
M- ,,Broučku můj malinkej." kolísala s ním ze strany na stranu. I já jsem se dost vylekal. Nechápal jsem jak může být toho někdo schopen
Jak to bude s Matýsek dál?