21. Dokonalý

70 4 0
                                    


Po snídani jsme si vzali věci, převlékli se do plavek a šli na pláž. Samozřejmě jsme si zaplatili lehátka v takovém tom stanu. Nic jsme nedělali. Jen relaxovali. Nebo teda se mazlili. Potřebovala jsem cítit jeho blízkost a bezpečí. Za každým když kolen přešel nějaký chlap tak jsem se lekla a snažila přitulit co nejvíce....
Ale taky jsem se bála, že to Davidovi bude vadit nebo půjde na nervy
D- ,,Mery?....lásko."
M- ,,Cco? Říkal si něco?"
D- ,,Jo ale spíš mi řekni ty co se děje."
M- ,,Nic...neřeš to."
D- ,,Budu, tak?"
M- ,,Bojím se, že ti můj strach z chlapů kolem půjde na nervy nebo tak."
D- ,,Toho se bát nemusíš. To se nestane. Chápu tě." dal mi pusu na čelo
M- ,,Děkuju...a co jsi říkal?"
D- ,,Že můj a mého otce dobrý kamarád je psycholog. Možná by s tebou mohl-"
M- ,,Souhlasím."
D- ,,Vážně?" řekl překvapeně
M- ,,Jo...chci to mít za sebou." dala jsem mu pusu na hruď ,,Jen škoda, že jsme spolu nespali před Michalem."
D- ,,To jo...ale já si počkám. Nebudu tě do ničeho nutit."
M- ,,Děkuju moc."
D- ,,Jdeme do vody?"
M- ,,Jo, můžeme." oba jsme vylezli a šli pomalu do moře. David se tam hodil ale já musela postupně😂ale zjevně mi to trvalo, protože ke mně přišel David, vzal mě do náruče a ponořil mě po krk. A jak to bylo ledoví tak jsem zapištěla
D- ,,Co pištíš." smál se
M- ,,Víš jak to je ledový?"
D- ,,Ani ne." oba jsme se zasmáli. Nakonec jsem si obmotala nohy kolem pasu Davida a ruce mu dala za krk. On mě držel za záda a jen jsme se nadnášeli

David:
Neskutečně moc jsem si užíval každou chvíli s Mery. Ani jsem si nemyslel, že to jde
D- ,,Těšíš se domů?"
M- ,,Jo a moc...akorát nechci být bez  tebe." koukala smutně. Taky jsem to nechtěl ale jen jsem jí políbil
D- ,,A co říkáš na to, že koukneme nějaký podnájem? Budeme tam jen my dva a žádní rodiče."
M- ,,Ano! Ale kde? A co tvoje práce?"
D- ,,Šel bych na urgent do Rubavy. Je to blíž a tam jsem někdy spal na hotelu, protože mě domů nic netáhlo. Ale teď jo. A to ty. Chci aby jsi cítila pocit bezpečí a každý den usínala v mém náručí."
Překvapile koukla. Sám jsem nechápal, že já jsem něco takového řekl😅ale kvůli ní se chci v tomhle změnit...
M- ,,Daví...já tě tak moc miluju! Ty jsi ten nejdokonalejší chlap jakého znám."
D- ,,Ale nejsem. Nikdo není dokonalý a má své vady."
M- ,,Pro mě jsi dokonalý." políbili jsme se

Pak jsme šli na oběd, kde ale přišli i rodiče🙄naštěstí si k nám nesedli a asi si nás ani nevšimli
M- ,,Lásko?"
D- ,,Ano?"
M- ,,A...a chtěl by jsi někdy v budoucnu dítě? Myslím adoptované."
D- ,,Asi...myslím, že...jo. Jo chci." usmál jsem se ,,Ty?"
M- ,,Taky."
D- ,,A kluka nebo holku."
M- ,,Časem oboje...ale jinak mi to je jedno."
D- ,,Mně taky. Ale je vtipný, že jak jsme se nesnášeli tak teď plánujeme děti." smál jsem se a Mery se mnou
M- ,,To jo no. Tak láska si nevybírá."
D- ,,To máš pravdu."
M- ,,Nezajdeme někam zítra? Do města nebo tak."
D- ,,Můžeme. Já nemám nic na plánu takže co řekneš to bude."
M- ,,Dobře." políbila mě
Když jsme se najedli tak jsme odcházeli. Akorát v ten moment i rodiče...
Jak to dopadne?




















Rozum nebo láska Kde žijí příběhy. Začni objevovat