5. Lhali

60 5 0
                                    


On se hned vynořil a nakonec i já. Hned jsem se chytila okraje bazénu a začala dusit. Rodiče nám pomohli z vody ven.
Ja- ,,Jste v pohodě?"
D- ,,Jsi normální?!" hned na mě zařval
M- ,,Omlouvám se!"
D- ,,Omluva je mi k ničemu! Neumíš ani chodit?! Jak moc jsi neschopná!"
Ka- ,,Laskavě se uklidni!"
D- ,,Ne tati. Já nebudu mít za manželku nějakou namyšlenou, neschopnou nánu!"
Nedala jsem to a utekla. Tohle podobné mi vykřičel Michal u rozchodu. Vážně jsem namyšlená a neschopná?😟

V pokoji jsem se rychle převlékla. Nebo si dala jen jiné spodné prádlo a župan. Následně jsem si sedla na postel a snažila nerozbrečet. Bohužel se nepovedlo. A kvůli čemu? Nebo spíš komu. Psal mi Michal....

David:Všichni na mě naštvaně koukali

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

David:
Všichni na mě naštvaně koukali. Nebo teda rodiče
Ja- ,,Omlouváme se za ní."
Ka- ,,Ne, neomluvej se. To by se měl David."
A- ,,My víme jak to má."
D- ,,Hele, jdu pryč."
Te- ,,Tak to ne!" zakřičela ale hned si sedla
D- ,,Mami!"
A- ,,Teri co se děje?!"
Te- ,,Nic. Jen mi přišlo špatně...jdi za Mery."
D- ,,Ale-"
Ka- ,,Dělej."
D- ,,Naser si." odešel jsem
Šel jsem na záchod. Moc jsem nevěděl kde je. Když jsem šel kolem jednoho pokoje, tak jsem uviděl Marii jak sedí na posteli. Měl jsem pocit, že se klepala a brečela. Vážně jsem to tak moc přehnal?
Pomalu jsem přišel ke dveřím a zaklepal. Hned se koukla mým směrem
D- ,,Můžu?"
M- ,,Jjo." rychle si utřela slzu a schovala mobil.
Vešel jsem a zavřel
D- ,,Hele já nejsem na omluvy. Nejsem úplně normální chlap a navíc. Sorráč ale brát si tě nechci."
M- ,,Já tebe taky ne. A ani nikoho jiného."
D- ,,Beru si tě jen pro to, že máma je nemocná."
M- ,,Můj táta taky." koukli jsme se na sebe a jako kdyby nám něco došlo ,,Oni..."
D- ,,Oni si to vymysleli."
M- ,,To...to...jak mohli!" zvedla se naštvaně ,,Pojď." hrubě mě vzala za ruku a šli jsme
D- ,,Nešahej na mě!"
M- ,,Aby si se neposral!"
Naštvaně jsme přišli dolů

Hned jak jsme tam přišli, tak se nás všichni lekli
A- ,,Už jste okej?" usmívala se
M- ,,Ne! A ani s vámi!"
Ja- ,,Chovej se slušně Marie."
D- ,,Lhali jste nám!"
Ka- ,,A jak?!"
D- ,,Třeba, že se TEĎ s Marií dozvíme, že je máma a její otec nemocný?! Hm?!"
Te- ,,My jsme nehlali!"
D- ,,Jasně." řekl ironicky
Ja- ,,Já i Tereza chodíme k diabetologovi!"
Te- ,,Já už déle!"
D- ,,To ale není vážně!"
Ka- ,,Ale je! A je ještě jedno podezření, které nemůžeme říct!!"
Já i David jsme se zarazili a oba páry rodičů se na nás naštvaně koukali
M- ,,Oomlouváme se ale...ale prostě...to znělo jako kdyby jste se dohodli." sklopila jsem zrak. Cítila jsem se hrozně a David mlčel
A- ,,Jinak...proč si v županu?"
M- ,,Co? Já-" došlo mi, že jsem prakticky jen ve spodním prádle ,,Jdu." Rychle jsem odešla. Jak jsem ale odcházela tak jsem ZASE zakopla. Tentokrát mě ale David chytil. Bohužel mi rozvázal župan...
M- ,,Co děláš?!"
D- ,,Ehm." rychle mě pustil a já utekla do pokoje. Víc trapasů se stát nemůže?🤦🏼‍♀️

Nakonec jsem si oblékla kalhoty a tílko. Celý den jsem nevylezla z pokoje.
Až večer. Nebo ne já ale máma
M- ,,Děje se něco?"
A- ,,Jo. Táta s Karlem se opili. David taky byl ale opilý není."
M- ,,A co já s tím?"
A- ,,Budou spát tady. No Karel s Terezou budou v obýváku. A David tady s tebou."
Co Mery odpoví?
a)naštve se
b)bude jí to jedno
c)bude souhlasit












Rozum nebo láska Kde žijí příběhy. Začni objevovat