Rozum nebo láska

15. Líbačka

Ráno jsem se probudila přitulená k Davidovi. Byl to hezký pocit bezpečí. Ale furt mě bolela kůže na břichu
D- ,,Jak ti je?"
M- ,,Taky dobré ráno." zasmála jsem se a koukla na něj a taky se zasmál
D- ,,Dobré no...tak jak?"
M- ,,Bolí mě to."
D- ,,Mery pojď do nemocnice. Potřebuju vědět jak moc jsem ti ublížil na zdravý."
M- ,,Neboj. Možná večer."
D- ,,Tak to ne. Rodiče ať jdou na loď a my zůstaneme na pokoji. Nebo budeme všichni tady... každopádně ty nikam nepůjdeš."
M- ,,Dobře no." zasmála jsem se

Nakonec jsme se oblékli. David tričko a kraťasy a já šaty. Původně jsem si chtěla dát kraťásky ale bolelo to
D- ,,Sedneš si a já ti snídani přinesu, ano?"
M- ,,Děkuju ale to nemusíš."
D- ,,Ale ano." pohladil mě po tváři a šli jsme na snídani. Skoro nikdo tam nebyl. Jen my, pár lidí a...a rodiče. Bohužel.
D- ,,Na co máš chuť?"
M- ,,Mmm...vajíčka?"
D- ,,Dobře." pohladil mě po zádech a šel
Ka- ,,Co se s ním stalo?"
M- ,,Nic. Mělo by?"
Te- ,,Nikdy to neudělal."
M- ,,Jen ho mrzí ta nehoda ze včerejška."
A- ,,Já říkala, že to byla nehoda."
J- ,,Jdu si pro parky. Jde ještě někdo?"
Nakonec šel on, Karel a máma. A s Terezou jsem tam zůstala sama.
Te- ,,Mery?"
M- ,,Ano?"
Te- ,,Jsem ráda, že je pozornější. Ale nechci aby si to odnášela. A mně a Karlovi napadlo, že to zrušíme a žádná svatba nebude. Nestojí to aby ti náš blbý syn ubližoval."
Dost mě to zaskočilo. O to jsme se celou dobu s Davidem snažili. Ale já to nechtěla
D- ,,Tady jsou ty vajíčka." sedl si vedle mě
M- ,,Děkuju."
D- ,,A nemusíš se bát mami. Byla to nehoda. Vím, že jsem blbej ale nečekal jsem to."
M- ,,Nejsi blbej...promyslím si to." pohladila jsem ho nenápadně po noze
D- ,,Každopádně dneska s Mery zůstáváme na pokoji a chci jít s ní do nemocnice."
M- ,,Nevadí to?"
J- ,,Ani v nejmenším." sedli si i ostatní. Celou dobu jsem přemýšlela nad ponukou Terezy. Bylo mi jasný že David by hned souhlasil. Já taky ale...ale nechci aby to skončilo. A vlastně ani nevím proč...

David:
S Mery mi je dobře. Trochu jsem se bál aby nekývla i když se celou dobu o to snažíme.
Po snídani jsme šli na pokoj odpočinout si po velké snídani
M- ,,Daví?"
D- ,,Ano?"
M- ,,Mám kývnout?"
D- ,,Jjá nevím." sedl jsem si k ní
M- ,,A chceš v tomhle pokračovat?" přisunula se blíž
D- ,,Asi...asi jo." koukali jsme se hluboko do očí tomu druhému. Až teď jsem si jich všiml jak je měla krásné
D- ,,Ty?" jemně jsem jí dal ruku do vlasů
M- ,,Asi taky ano." tohle mi stačilo. Nemohl jsem si pomoct. Přitáhl jsem si jí m sobě a dal jí pořádného hudlana. Nebo jak to říkají.
Hned mi dala ruce za krk a vznikla z toho poměrně vášnivá líbačka. Vzal jsem si jí a posadil do klína.

Mery:
Ani nevím díky čemu ale bylo to hrozně krásny. Nechápala jsem to. Pořádně jsme se neznali ale...ale zamilovala jsem se. Do robota😂
Nakonec ale naše líbačka musela skončit. Někdo totiž klepal
D- ,,Jdu tam ano?" zvedl se
M- ,,Jjo...a Daví?" hned se otočil ,,Znamenalo to něco pro tebe?"
Znamenalo? A kdo klepe?