Rozum nebo láska

14. Noc

Nachvilku se naše rty jemně spojili. Hned jsme se ale oddělili
D- ,,Ddobrou to noc."
M- ,,Ddobrou." rychle se zvalila vedle mě. Viděl jsem jak byla celá červená a já taky od toho neměl daleko

Mery:
Tak tohle byl trapas jak...doufala jsem, že se nebude ptát nebo na to vzpomínat. Zavřela jsem oči a snažila se na to nemyslet. David zhasnul a taky byl ticho. A za to jsem byla neskutečně vděčná.
Ale nebudu lhát s jednou věcí. Byl to hrozně krásny polibek. Marie, buď ticho a spi!
Musela jsem se okřiknout. Celý čas mě hrozně bolelo břicho. Od polévky. Viděla jsem, že toho David litoval. I přes jeho robotí masku.

David:
Naštěstí jsem na to moc nemyslel a usnul. Ne ale na dlouho, protože mě Mery vzbudila. Trhl jsem se sebou a rozespale kouknul
D- ,,Co se děje."
M- ,,Oono to hrozně bo...nech to tak." pomalu si lehla. Zavřel jsem oči. Pak mi ale došlo co myslela. Hned jsem si sedl a rozsvítil
D- ,,Ukaž."
M- ,,Nne."
D- ,,Mery neboj ano?"
M- ,,Nechci do nemocnice...nebo to neřeš. Je to jen popálenina."
D- ,,Tohle rozhodně není popálenina." jemně jsem jí pohladil po ruce ,,Bouchnul jsem úmyslně to jo...ale nečekal jsem, že se to vylije."
M- ,,Můžu za to. Měla jsem to držet."
D- ,,Tak to ne! Jestli někdo za to může tak já. Měl jsem tě ignorovat a ne aby jsi dopadla takhle." udělal jsem psí oči. Mery se pousmála a jemně a opatrně jsem jí vyhrnul tričko
D- ,,Pojď raději do nemocnice."
M- ,,Ne...prosím. Vždyť ty jsu doktor." koukala smutně. Nakonec jsem "podlehl" a kývl. Vůbec jsem nechápal co se se mnou děje. Jindy bych bez mimiky surově vzal a dovedl jí tam. Ale teď mi záleželo víc na tom jak se cítí jako osoba a ne zdravotně
M- ,,Děkuju."
D- ,,Pojď nachvilku pod studenou vodu...nebudeš mít nějakou mastičku?"
M- ,,V bílé tašce."
D- ,,Dobře." sedl jsem si a hledal to. Mery mezitím došla do koupelny a následně jsem slyšel vodu.

Po nějaké chvíli přišla. Viděl jsem, že psychicky nebude na tom dobře. Lehla si a já ji zase vyhrnul tričko. Měla přes celé břicho popáleninu. Viděl jsem jak se koukala mimo. Musel jsem jí ho sůndat. Asi to čekala, protože měla vrch plavek
D- ,,Neboj, ano?"
M- ,,Ddobře."
Dal jsem jí tam toho dost a mazal. Viděl jsem jak se jí ulevilo. Když jsem to měl, umyl jsem si ruku a lehl vedle ní
D- ,,Lepší?"
M- ,,Celkem jo...a promiň, že jsem tě vzbudila."
D- ,,Nic se nestalo." hladil jsem jí po ruce
M- ,,Co se s tebou děje?"
D- ,,Co?" zasmál jsem se
M- ,,Jsi úplně jiný. Milý, jemný, opatrný...dokonce ti nic nevadí."
D- ,,Sám nevím."
M- ,,Jdeme to...spát?"
D- ,,Jo, jasně."

Mery:
Řekla bych nejlepší noc v životě. Myšleno ironicky. David už spal ale já nemohla usnout. Nevím proč mi to napadlo ale napadlo mi nenápadně se natisknout na Davida. Ale vzbudil se
D- ,,Furt nespíš?"
M- ,,Ppromiň." rychle jsem se otočila. Zavřela jsem oči a ucítila jak mě ze zadu obejmul
D- ,,Lepší?"
M- ,,Jo...děkuju." otočila jsem se čelem a natiskla
D- ,,A spi aby jsi měla energii na zítra."
M- ,,Loď?"
D- ,,Jo." pohladil mě po tváři a víc natiskl. Nakonec jsem spokojene usla v jeho náručí. Z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu mi každý jeho dotek rozvířil motýlky v břiše...
Stane se něco na lodi?