Vodní čarodějnice se cítila zvláštně. Ne jen zvláště, téměř bezmocně. Co se to s ní děje? Proč má pocit, že se proti ní voda otáčí zády?
Nestojí snad za tím ten proklatý pirát?
Ten muž, kterého proklela?
Jak by jen mohl? On nemá sílu vládnout vodě. Jméno, které mu dali na pevnině není ani zdaleka pravdivé.
Pán moří. To určitě. Tohle není pán moří. Tohle je jen obyčejný prašivý pirát. Pomoc, kterou mu poskytla je pryč, už mu znovu nepomůže.
Znovu už ne.
Vodní čarodějnice poklekla a dotkla se vody. Ptala se jí, co se děje. Proč je tak neklidná?
Oceán neodpověděl, jen se dál bouřil.
Přesto ona jeho odpověď nepotřebovala.
Ona jí dávno znala.
Je jen jediný způsob, jak znovu docílit své plné moci.
Brandon Mills musí zemřít.Slunce vyšlo na oblohu, ovšem velmi brzy se schovalo za bouřkové mraky, které zaplnily celou oblohu a zapříčinily, že v osm ráno vypadal svět jako kdyby byl již blízko noci. Foukal silný, studený vítr a v několika minutových intervalech bylo slyšet hromobití.
Na kamenném náměstí v hlavním městě pod zámkem, které bylo obklopeno starými domy, stála dřevěná šibenice. Okolo šibenice se shromáždili lidé z celého města i okolních vesnic. Mačkali se a překřikovali. Všichni chtěli vidět popravu slavného Pána moří.
Blízko šibenice bylo menší dřevěné pódium, na kterém stál trůn pokrytý zlatem a saténem. Vedle trůnu byla další, menší židlička, také draze zdobena.
Na trůnu seděl mladý, tmavovlasý král v hnědém obleku, se zlatou korunou králů na hlavě, jíž ho nikdo nekorunoval. Tvářil se velmi spokojeně. Dosáhl svého cíle.
Vedle něj seděla jeho žena, královna Tří světů. Její rudé vlasy jí spadaly na ramena a dlouhé šaty dotýkaly země. Na hlavě jí seděla korunka, kterou ještě před několika týdny měla na hlavě její matka.
Carmen seděla a cítila, jak jí po zádech teče studený pot. Snažila se zakrýt třes, který se jí rozlehl po celém těle. Jedna její stránka si přála, aby to už bylo dávno za ní. Přistihla se při myšlence, kdy toužila po tom, aby Brandona už konečně zabili. Ať už to má za sebou.
Tyto myšlenky hned dostala z hlavy pryč. Stále doufala, že má její bratr a Brandon nějaký plán, ale na druhou stranu tušila, že to není pravda. Brandonův příběh dnes skončí. Lidé po něm budou házet věci jenom proto, protože je to pirát a protože to přeci znamená být špatný, ne?
Carmen si to také myslela. Ještě velmi nedávno. A ano, piráti byli krutí a neměli žádné vychování. Ale byli to dobří lidé. Lidé, kteří se rozhodli je nezabít, když měli příležitost. A jejich kapitán. Carmen věděla, že kapitán Mořské záhuby si za věci, které udělal, možná oprátku i zaslouží. Ale nakonec se jen snažil ochránit své lidi. To děláme my všichni, ne? Snažíme se ochránit ty, které milujeme.
Carmen pohlédla dolů k pódiu, kde stál Nathan. Ruce měl v okovech a z každé strany u něj stál voják.
Pohlédl na ní obličejem plném šrámů.
Chvíli si navzájem hleděli do očí. A v tu chvíli Carmen věděla, že její bratr by udělal cokoliv, aby jí ochránil. Tak jako to dělal celý její život. Položil by za ní život.
Ale to ona přeci už ví, ne?
Je to její starší brácha. A ona ho miluje jako nic na světě.
Letmo se dotkla svého břicha. Možná že něco už miluje víc. Jenom možná.
Otočila se na Roberta a představila si, jak je její muž na té šibenici místo Brandona.
To jí dodalo odvahy.
Dav začal křičet a Carmen se ohlédla tím směrem, kde se tvořila cesta.
Brandona z obou stran drželi vojáci. Jeho ruce i nohy byli v okovech, proto při každém kroku chrastil. Zvedl svůj pohled a pohlédl na šibenici.
Částo přemýšlel o tom, jak zemře. Vždy si však myslel, že to bude v lodní bitvě a že to bude za dlouhou dobu. Nikdy by ho nenapadlo, že zemře na šibenici. A že to bude na pevnině.
Lidé na něho křičeli, házeli po něm věci a občas po něm i někdo skočil, ale tyto odvážlivce vojáci vždy odtáhli pryč.
Brandon se musel sám pro sebe usmát. Ještě nedávno pro ně byl legenda. A teď po něm házeli zbytky jídla, kterého stejně neměli mnoho.
Pohlédl směrem k pódiu vedle šibenice. Uviděl Roberta, který vítězoslavně seděl na svém trůnu. A vedle něj Carmen, která z Brandona nemohla spustit oči. Její pohled zračil čiré zděšení. Aspoň někoho jeho smrt zasáhne.
Došel k šibenici a vyšel nahoru po vratkých schodech. Nahoře už stál kat s červenou kápí a čekal, až bude moc vykonat svou práci.
Na obloze znovu zahřmělo a hned potom se dolů spustil déšť. Dopadal na plné náměstí a máčel Brandonovi jeho tmavé vlasy. Byl rád, že prší. Alespoň má šanci užít si svůj poslední déšť.
Muž, který vyšel nahoru k oprátce také, se postavil vedle Brandona a roztáhl velký pergamen.
Celé náměstí najednou ztichlo, přestože před chvílí nebyl Brandon téměř schopný slyšet své myšlenky.
"Brandone Millsi, byl si odsouzen za činy proti koruně! Snažil si se o převrat, při kterém zemřelo spousty našich vojáků! K tomu si byl odsouzen za provozování pirátské činnosti a za potopení několika královských lodí! Kvůli těmto hrůzným zločinům jsi odsouzen k trestu smrti oběšením! Rozsudek bude vykonán dnes!" Mužův hlas byl silný. Když domluvil, dav se znovu rozkřičel. Brandona zase začalo trefovat jídlo a nejen to, ale i kusy oblečení. Muž sroloval pergamen a odešel z pódia.
Brandon se otočil na Roberta. Ten se stále spokojeně usmíval.
Dosáhl si, čeho si chtěl, hajzle.
Kat mu dal oprátku kolem krku a utáhl. Už v tu chvíli Brandon cítil, jak má omezené dýchání.
Zavřel oči.
Myslel na Emilii. Myslel na Sofii. Myslel na oceán. Myslel na svou loď a své piráty. Myslel na chvíle, kdy se cítil svobodný a přemýšlel, co by se bývalo stalo, kdyby za vodní čarodějnicí nikdy nešel.
Ale tuto odpověď již dávno znal. Nikdy by se nedozvěděl, kdo doopravdy je. A on toužil po tom znovu spatřit vlny oceánu, které naráží do jeho lodi. Znovu si přál uchopit kormidlo a prudce s ním zatočit.
Přál si to stejně moc, jako si přál, znovu uchopit svou ženu a dát jí dlouhý polibek.
Ale věděl, že něco takového není možné.
"Poslední slova?" Zeptal se ho kat a Brandon bez toho, aby otevřel oči, odpověděl: "Ne pro lidi, jako jste vy."
Kat uchopil páku, která otevírala poklop pod Brandonem.
Celý dav zmlkl a Brandon téměř cítil, jak všichni zatajili dech.
Usmál se.
A v tu chvíli kat zatáhl za páku a poklop pod Brandonem se otevřel.
ČTEŠ
Tři světy
FantasiaVe světě plném vody existují jen tři ostrovy. Každý ostrov se stará jen sám o sebe, jelikož každý má vlastní nebezpečí a obyvatele. Přesto bez sebe ostrovy nemohou navzájem být. Své o tom ví i sourozenci Sonia a Marc, kteří se na Ostrově divokých mu...