Návrat do minulosti | HARRY POTTER

8. Má matka 3/3

Harry šel chodbou přímo do kabinetu profesora Brumbála, aby mohl zjistit, zda už udělali nějaký pokrok v opravě obraceče času. I když si nedělal iluze, protože to bylo teprve krátce. Během cesty si však omylem přitom vyslechl rozhovor dvou dívek.

„Ten nový, Brown, se mi líbí."

„Lily, vždyť vypadá úplně stejně jako James," zhodnotila pobaveně situaci její kamarádka. „A je to vlastně zvláštní, jak jsou si podobní a nejsou příbuzní."

„To ano, ale Potter je buran, zato Harry, ten je milý, není vůbec nafoukaný a je... Stydlivý," vzdychla Lily.

„No snad ses nám nezamilovala, Evansová? Víš, jak tím raníš Pottera? Už takovou dobu o tebe bojuje a ty si ho ani nevšimneš. Ale přijde kluk, který vypadá přesně jako on a jsi z něj takhle paf."

„No, neříkám, že ho miluju, ale uznej, že je má něco do sebe. Je roztomilý," rozesmála se Lily, „kdežto Potter, to je jen vejtaha a myslí si, že mě kdo ví, jak neoslní tím, jak si pořád cuchá vlasy nebo hraje se zlatonkou. Prosím tě."

„Brown má taky rozcuchané vlasy," neodpustila si chytlavou poznámku její kamarádka.

„To máš pravdu, ale jeho vlasy jsou přirozeně rozcuchané, je to vlastně dost přitažlivé. Ale Potter ze sebe dělá jen mazáka. To se mi nelíbí."

O můj bože, to mi tak scházelo. Aby se má vlastní matka zamilovala do mě. To ne!

Harry utíkal, co mu nohy stačily. Nakonec ani za Brumbálem nešel. Snažil se za každých okolností vyhnout Lily a tady byla vysoká šance, že by na sebe natrefili. Ale co teď bude dělat? Jak to udělá, aby jeho matka svoje sympatie ještě přehodnotila? Takhle to nesmělo přece skončit. Bylo nezbytné, aby se zamilovala do Jamese Pottera, jinak by se Harry nikdy ani nenarodil. A jak to udělá, když nikomu ani nemůže říct pravdu?
Napadlo ho jediné řešení. Pokud by se Lily zhnusil, změnila by na něj názor. Musí jí ukázat Jamesovy klady, přece někdy musel nastat ten zlom, kdy si uvědomila, že za to všechno James přece jenom stojí.

Na koleji vyběhl schody přímo do ložnice, ve které nečekaně nikdo nebyl. Harrymu bez přemýšlení došlo, že Záškodníci jsou někde v akci a kujou pikle, protože nebyl úplněk. Unavený zalehl postel s nebesy a hned nato usnul spánkem spravedlivých.

***

„Nechci ti nic říkat, Harry, ale James je na tebe pěkně naštvaný," svěřoval se mu jedno odpoledne v soukromí Sirius.

„Já to vím. Vím proč," přiznal Harry. „A je mi to líto. Ale já vážně nemůžu za to, že se ta holka na mě pořád lepí. Vždyť mně se ani nelíbí!"

„Já jsem si toho všiml," poznamenal Tichošlápek smířlivě, „ale James to přes samou zraněnost nevidí. Vidí jen to, že se s tebou Evansová furt vybavuje a může na tobě oči nechat. Udělej s tím přece něco."

„A co máš asi tak na mysli, Siriusi? Já už sám nevím, co mám dělat. Dělám všechno proto, aby mě neměla ráda. Snažím se jí odsekávat, dávat najevo, že mi její zájem není příjemný. Vymýšlím hloupé vtipy, co se normálně holkám nelíbí, a dělám ze sebe naprostého idiota. Ona je neodbytná, myslí si, že jsem jenom nesmělý."

Sirius se zatvářil soucitně, než vzdychl. „Tak to bude těžký, kámo. Ta holka byla vždycky strašně paličatá. Vlastně jsou si s Jamesem podobní víc, než bys řekl."