BI+CH #2

*6*

Až ráno jsem se probudila, ale stejně jsem rychle běžela zkontrolovat byt. Všechno bylo na svým místě, kromě Hana.

Já fakt netuším, co ten chlap sakra dělá. Něco se ale děje a já musím zjistit co, protože jinak najdu Hana někde zastřelenýho, nebo tak on najde mě

Oblékla jsem se a vyšla jsem ven z bytu. Už na chodbě vždy "utíkám" do výtahu, protože hned jak zaklapnou moje dveře od bytu, nějakým zázrakem se tam hned objeví i můj soused.

Každý den.

A dneska tomu taky nebylo jinak a upřímně mi to moc nepomohlo. Nastoupil do toho výtahu zase a znovu se mnou, a během cesty dolů do přízemí se snažil navazovat dost ulítlý rozhovory.

Naštěstí hned potom on šle směr banka do své práce a já šla směr obchod do své práce.

Došla jsem tam a pozdravila se s koleginí. Pak jsem si na sebe hodila tričko se jménem našeho obchodu a už začali chodit první zákaznící.

Byla jsem tam dost dlouho a naštěstí tam zatím nebyl žádnej nával. Stihla jsem si i zavolat s mámou, ale kolem oběda se to trochu zvrtlo.

Celý obchod byl k nehnutí, já jsem měla pocit, že mi za tou pokladnou napadnou ruce a lidi nepřestávali chodit. Během oběda se to ale vždycky zklidní, nevím co se děje dneska.

Když už lidí ubývalo, ale já už jdem byla na dně svých sil, najednou jsem se podívala na dalšího platícího u pokladny a tam stál Han.

Angie:. „Mohl by jsi mi konečně vysvětlit, co to kurva děláš?! Tobě nevadí, že jsem tady v práci?!“
Han: „Uklidni se. Jen jsem se tě přišel na něco zeptat.“
Angie: „Hane víš sakra kolik otázek m já?! Jak jsi mě našel tady v New Yorku? Jak víš, že tady pravuju? Co to do prdele včera bylo?...“
Han:„Nevíš kde je Matthew?»
Angie: „Nevím kde je Matthew, proč? Stalo se mu něco.“
Han: „Tak nic. Zatím čus.

A odešel...