*17*

17 1 0
                                    

Zaparkovali až co nejdál od vchodu do haly letiště a oba dva vystoupili z auta, udělala jsem to stejné, a následovala jsem je přímo do té zmiňované haly.

King se jenom otočil a zamkl auto, ale nezastavoval, dokonce ani nezpomalil. Vešli jsme přímo do haly, a já jsem čekala, že abychom byli co nejvíc nenápadní, obyčejně se půjdeme odbavit a vyzvednout letenky, ale ne.

„Jdi zatím k bezpečnostní kontrole.“ řekl mi Zikko a s Kingem ode mě kousek couvli. Já jsem se na ně tedy otočila, ale i tak jsem se sice opravfu pomalu, ale přece vydala k té kontrole.

Když už jsem byla úplně u ní, naposledy jsem se otočila ke klukům a zařadila se do fronty, ale v tu chvíli jsem usyšela obrovskou ránu, a potom křik.

Rychle jsem sebou trhla a podívala se z té prosklené stěny ven za tou ránou. To nákladní auto, ve kterém jsme sem přijeli bouchlo.

Prostě boucho. Explodovalo.

Teď byl na parkovišti obrovský zmatek a panika a tady uvnitř to začalo taky. V té frontě se všichni jako zbláznili a začali se všichni tlačit a utílat na všechny strany.

King a Zikko se rozběhli za mnou a jenom rychle mávli rukou, abych běžela s nimi.

BI+CH #2Kde žijí příběhy. Začni objevovat