BI+CH #2

*4*

„Ale máš to tady docela hezký." Han poznamenal, když svým pohledem zrentgenoval celý byt.

Bydlím v 2+1, takže bych řekla, že je to tak akorát, možná až moc velké pro mě, jako jednoho člověka. Celý byt je do bílo béžové barvy a sem tam jsou zlaté doplňky.

Nalila jsem do dvou skleniček červené víno a donesla jsem je k Hanovi. Jednu jsem mu dala do ruky a s tou druhou v ruce jsem si sedla k němu. To už si konečně sedl jako člověk a navázali jsme oční kontakt.

Po nějaké chvíli jsem přerušila ticho: „Řekneš mi teda co to bylo?" On ale uhnul pohledem a začal si hrát s tou skleničkou v ruce. „No taaak. Zase mě zatáhneš do nějakýho průseru?"

„Do toho ještě v česku jsi se zatáhla sama, nebyla to moje vina." jemně jsem se pousmála a teď jsem se mimo podívala já. „Co je. Ty jsi dělala problémy."

Angie: „Já?! Já jsem nikdy žádný problémy nedělala!"
Han: „Jo? A co to řvaní z okna nemocnice na primáře?!"
Angie: „To jsi začal ty, kdyby jsi nás s Matthewem neoslovil, nepokračovali by jsme."
Han: „Ty vole kdo na nás ani nevím jak dlouho sledoval?!"
Angie: „Aha a kdo dělal nelegální obchody s primářem nemocnice?!"
Han: „Já jsem žádný nelegální obchody nedělal, to byla jenom půjčka! On mi to vracel!"
Angie: „Jo jasně. Půjčka v obálce narvané pěti tisícovkama-"

Chtěla jsem pokračovat, ale Han tu konverzaci zastavil polibkem.