Úplně jsem ztuhla. Oba jsme tam jenom tak stáli čekali, co se stane. Nikde nic. Nikdo nic. Tak jsme pomalu přešli ke dveřím na chodbu, že vyběhneme ven, ale znovu se za námi zabouchly dveře, tentokrát od koupelny.
Rychle jsme se otočili, ale znovu nikdo nikde nebyl. Pomalu jsme otevřela dveře od bytu, ale tam taky nikdo nebyl. Han pomalu vyšel ven na chodbu a rozhlédl se, jestli tam nikdo není.
A opravdu tam nikdo nebyl. Mávl rukou, jakože mám jít za ním a rychle jsme vyběhli ven z bytu. Běželi jsme po schodech dolů, ale potom jsme ze zdola slyšeli, snad úplně od vchodových dveří, jak se tam baví pár lidí.
Byli to policisti a majitel domu. Bavili se o tom, co se tady všechno stalo a jestli jsou tady nějaké stopy.
Vyběhli jsme tedy zpět nahoru a chvilku jsme přemýšleli, co teď budeme dělat. Majitel policistům popsal, že byla slyšet střelba z osmého patra, takže oni se rozešli po schodech nahoru přímo k nám.
Běželi jsme tedy ještě o patro výš a chvilku jsme čekali, než vejdou do mého bytu. Jak tohle udělali, rozběhli jsme se dolů a běželi jsme rovnou po schodech, až k vchodovým dveřím.
Nebo aspoň takový byl plán. Asi ve třetím patře mě totiž někdo chytil za ruku a jediné, co si z toho pamatuji je obrovská bolest hlavy a pak jen tma.
ČTEŠ
BI+CH #2
FanfictionTakže... je tu pokračování!!! #1 najdete na mém profilu a jelikož toto bude navazovat na příběh, asi vám doporučím si nejdříve přečíst to. Předem se taky omlouvám za pravopisné chyby a nespisovné výrazy😅. Your Flugi🖤
