Je to jen příběh.. nebo ne? (Peter Pan - OUAT)

Kapitola 3

"Trochu neopatrné sedět tak na kraji mola nemyslíš?" zpoza rohu se vynořil neznámý muž a upíral na mě své zářivě modré oči.

"Ehm," odkašlala jsem si, abych získala čas rozmyslet si, co neznámému cizinci odpovědět, " nikdy jsem tam zatím nespadla a navíc jsem celkem opatrná. A kdo vlastně jste? A co tu děláte? Ještě před minutou jsem tu byla úplně sama a najednou jste se tu zjevil jak duch!" spustila jsem na něj.

Muž se však jen usmál a odhalil řadu dokonale rovných a bílých zubů. 

Měl by mě děsit? Rozhodně. Měla bych se ihned sebrat a běžet domů? Rozhodně ano. Udělám to? Rozhodně ne..

Posadil se vedle mě a když viděl jak se tvářím spustil: "Dobrá My Lady. Uznávám, že bych se měl představit. Jmenuji se Kilian Jones a jsem námořník, co zrovna proplouvá městem. A jsem tu.. ehm služebně.."

Zaškobrtnutí v jeho hlase mi nesedělo.

Když říkáš služebně, Kiliane, co přesně tím myslíš? Myslíš tím, že jsi sem přijel krást, je to tak? A chci pravdu." ani nevím, co mě tak přesvědčilo, ale na tom mužovi je něco.. zvláštního.

"Dobrá. Vlastně máš pravdu. Já a moje posádka jsme lupiči a krademe ve městech, kterými zrovna proplouváme." Bože! Vždyt' on se mi právě přiznal, že je to lupič!

"Kradeš a tvým domovem je moře říkáš? To jsi něco jako pirát!" zasmála jsem se. Kilianovi se zalesklo v očích a jen se trochu pousmál a přisedl si.

"Nechceš si prohlédnout moji loď? S mojí posádkou kotvíme hned za rohem" najednou se zeptal.

"Myslíš, že když se známe asi tak deset minut, že s tebou někam půjdu? Taky by jsi mohl být pěkný úchyl nebo masový vrah!" zasmála jsem se a Kilian se kupodivu zasmál se mnou.

"No tak Wendy! Jsi vždycky tak podezřívaná? Já myslel, že máš ráda dobrodružství." počkat! Něco tu nesedí.

"Wendy?! Ale já ti svoje jméno neřekla!" lekla jsem se. Vstal jse ze země a Jones můj pohyb následoval. "A jak víš, že mám ráda dobrodružství? Řekni Kiliane, jestli se tak vůbec jmenuješ, kdo skutečně jsi?"

Jestli chceš pravdu pojď se mnou a já ti všechno vysvětlím." řekl potichu a natáhl ke mě ruku.

Nevím proč, ale připadal mi tak neskutečně známý. I když jsem věděla, že bych neměla, přijala jsem jeho ruku a nechala se vést. Přesně jak říkal, za rohem kotvila poměrně malá cestovní lodka pro několik osob s veselým nátěrem a bílými plachtami.

"Wendy, věříš mi?" zeptal se znenadání a pohlédl mi do očí.

Nemožné! Toho člověka neznám ani třicet minut a abych pravdu řekla, zatím mi nedal moc jasných důvodů, abych mu věřila, ale důvěřuji mu víc než komukoli z mojí rodiny.

Přikývla jsem.

Kilian mi pomohl přes lávku a já se ocitla na jeho lodi. Jakmile jsem došlápla na palubu stalo se něco zvláštního.Jakoby silová vlna prošla mým tělem a šířila se dál a dál.

Zavrávorala jsem, ale Kilian mě včas zachytil. Rozhlédla jsem se kolem.

Barevný nátěr se změnil na staře vypadající dřevo. Bílé plachty se najednou zdály být místy zašedlé a potrhané. Paluba se mnohem zvětšila a z drobné cestovní lodky se rázem stala obrovská loď jako z Pirátů z Karibiku.

"Dost hraní Jonesi! Kdo jsi a co má tohle všechno znamenat?!" otočila jsem se na něj a znovu si ho prohlédla. 

I jeho zjev se změnil. Už to nebyl ten uhlazený mladík v džínách a černé košili, kterého jsem před půlhodinou potkala. Stál tam přede mnou v černých těžkých botách a černém dlouhém kabátu. Vlasy mě přirozeně rozcuchané a modré oči byly orámované černými stíny. Za opaskem se mu houpal, věřte nebo ne.. meč.

Z podpalubí vyběhlo několik mužů s břitvami v rukou. Mohlo jich být asi patnáct.

"Zeptám se tě znovu, jak je jmenuješ a co má tohle všechno znamenat? A proč jsi mi lhal?!" rozkřikla jsem se na Jonse.

Zasmál se. I pře ten poměrně respektuhodný vzhled a všechny lži, co mi navykládal jsem mu chtěla věřit. Hodně..

"No Wendy, máš pravdu, že jsem k tobě nebyl tak docela upřímný, ale o jméně jsem nelhal. Skutečně se jmenuji Kilian Jones, avšak většina lidí mě zná pod trochu barvitějším jménem. Kapitán Hook!" zakřičel a jeho posádka se dala do povyku. Levá ruka mu letěla vzhůru a lod'vyplula. Přesněji teda ruka zakončená velkým, nebezpečně vypadajícím hákem.