Je to jen příběh.. nebo ne? (Peter Pan - OUAT)

Kapitola 6

Je noc a jediné světlo poskytuje měsíc. U mola kotví pirátská loď s černou vlajkou a vyřezávanou mořskou pannou v čele.

Po lávce vyšel dlouhými kroky muž zahalený v kápi, za ním cupital malý černovlasý, asi čtyřletý nebo pětiletý chlapec. Muž v rukou držel dítě - Mě.

"Otče to přece nemůžeš udělat!" zavřeštěl chlapeček pisklavým hláskem, "nesmíš ji tu nechat, malou a bezbrannou, na pospas vlastnímu osudu jen protože je to holka!" vztekal se dál. Na svůj mladý věk měl neskutečně velkou slovní zásobu.

"Ale no tak, Kiliane. Jsme piráti. A holka na palubu nepatří. Kdo kdy slyšel, že se z dívky stala pirátka?! Taková potupa by to pro mě byla!" muž se otočil. Vlasy měl černé jako malý chlapec - Killian a ve stejné barvě i hustý plnovous. Oči měl černější než noc a přes to levé se mu táhla široká jizva.

Killian se však nevzdával.

"Takže vychovávat vlastní dítě by zostudilo tvoje jméno, Černovousi?!"

"O tom se nehodlám dohadovat! A mlč a nastup zpátky na palubu nebo tu můžeš zůstat se svou drahou sestřičkou!"

Killian sklopil pohled a o krok ucouvl.

Černovous dítě položil na zem, popadl svého syna za rameno a ani se neohlédl.

Chlapec se v posledním okamžiku otočil: " Vrátím se pro tebe Wendy! Najdu si tě, ať budeš kdekoliv!!"

A obraz mojí vzpomínky se rozplynul..