Objev života /Nik Tendo

4.

Konečně jsme šli s posledníma krabicema po schodech do bytu. S klukama jsme zatím prohodili jen pár slov, protože Tomáš řekl, že by bylo lepší mě poznat, až bude v klidu sedět na gauči a ne, když se rve s těžkou krabicí. S tím jsme souhlasili všichni. 

položila jsem poslední krabici na podlahu do pokoje a v domnění, že všichni už odešli do obýváku jsem se otočila. Za mnou ale stál Dominik a držel mojí rodinnou fotku v rámečku. Bylo na něm vidět, že si jí pořádně prohlíží. Musela jsem si odkašlat, aby konečně zvedl pohled od fotky a koukl na mě.

,,Co trochu soukromí?! Děkuju že jsi mi pomohl s těma krabicema, ale to ti nedává právo se mi v nich prohrabávat" neřvala jsem, nechtěla jsem aby to slyšeli kluci a Liv v obýváku, ale byla jsem hrozně naštvaná.

,,Sorry, byla navrchu a málem vypadla, tak jsem ji tam chtěl vrátit, jenomže mě zaujala" byl naprosto klidný, tak že mě to rozčilovalo ještě víc.

,,To je tvoje máma?" zeptal se a ukázal na tu nejlepší ženu na světě za rámečkem.

,,Byla" řekla jsem potichu.

,,Ježiš, promiň to jsem nechtěl" Došlo mu to a začal trochu panikařit.

,,Hmm, možná kdybys respektoval něčí soukromí, tak bys teď nemusel panikařit, že se ti tu složím a začnu brečet" řekla jsem naprosto klidně. Obešla jsem ho a šla do obýváku.

,,No konečně, co jste tam dělali?" zeptala se Liv s pozvednutým obočím.

,,To je tajný" řekla jsem flirtovně, ale moc dlouho mi to nevydrželo, protože jsme se s Liv začaly smát.

,,Tak ty jedeš" zasmál se Tomáš a konečně přišel Dominik.

,,No takže, když jsme tady všichni, tak náš plán jak tě poznat je zahrát si nikdy jsem, protože jsme slyšeli tady od Liv, že nejsi tak svatá jak vypadáš" dořekl Radek a já se trochu lekla co jim Liv povídala. Známe se už dost dlouho a hodně jsme toho spolu prožily. Samozřejmě i spoustu chlastaček a já když jsem opilá, to je něco.