Objev života /Nik Tendo

30.

Právě, po skvělém obědě s Dominikem, stojíme před dveřmi do jeho bytu.

,,Tak prosím." Podrží mi dveře a já vejdu.

,,No páni." Vydechnu udiveně, když si sundám boty a porozhlédnu se po bytě. Na první pohled si všimnu, že má opravdu řádně uklizeno, vše je srovnané. Moderní nábytek má slazený do světle šedé barvy a stejně jako my s Liv, má spojenou kuchyni s obývákem. Byt není moc přehlcený a celkově je spíše minimalistický. V obýváku je dominantní veliká pohovka a před ní, na můj vkus, až moc velká televize, na stolku pod ní je PSko a mně hned dojde, u čeho tráví tolik volného času. Linku má krásně lesklou a čistou, nikde se mu nic neválí a jediné co není uklizené v poličkách, nebo skříňkách je kávovar. Jídelní stůl je maličký a vejdou se k němu maximálně čtyři lidi.

,,Máš to tady krásné, ale budeš mi jídlo a pití zařizovat ty, páč se v těch skříňkách nezorientuju." Otočím se na něj a vidím jak se opírá o gauč a krásně se usmívá.

,,Tak mohl bych ti udělat podrobnou prohlídku s vysvětlivkami, ale hádám, že se ráda necháš obskakovat." Dojdu za ním a přitulím se k němu.

,,To hádáš správně." Jsem nucena zaklonit hlavu, abych mu viděla do očí. On se jen uchechtne, položí mi ruku na pas, skloní se a políbí mě. Po pár minutách se odtáhne a sedne si na gauč, přičemž mě rukou vyzve abych se také posadila.

,,No ty jsi hostitel, ani pití jsi mi nenabídl." Trochu si do něj rejpnu, ačkoliv nemám žízeň.

,,Tak to se omlouvám, Co si dáte, slečno?" Začne se zvadat, to je mi ale velmi nepříjemné takže ho za ruku stáhnu zpět.

,,To počká." Usměju se a přisunu se více k němu.

,,Na jak dlouho tady budeš? abych mohl plánovat." Zeptá se a začne mě hladit po zádech.

,,Záleží jestli si tu můžu vyprat. Máš pračku?"

,,Samozřejmě, co si o mě myslíš?!" Podíval se na mě překvapeně a na oko uraženě.

,,To ti povím, když mi odpovíš na poslední otázku. Umíš vařit?" Ani jsem se nesnažila skrýt naději v mém hlase.

,,Emm celkem jo, hlady neumřu a umím i trochu složitější jídla." Byl překvapený a trochu vykolejený mojí otázkou.

,,V tom případě si myslím, že jsi ten nejideálnější a nejlepší muž." Dala jsem mu malou pusu.

,,A taky spolubydlící." Dodal škádlivě.

,,Tak to pozor, Liv je silná konkurence."

,,Mám elektrický vysavač."

,,Nene!!!! Tak fajn udělám si komplexní tabulku a dám ti vědět."

,,To beru." Vtisk mi pusu do vlasů.

,,Každopádně, co bys dnes rád podnikl?" Začala jsem.

,,Je dost věcí, co s tebou chci stihnout." Začal mi pomalu líbat krk.

,,Tak to bychom si měli pospíšit, zbývá mi jen pár hodin života" Mumlala jsem, naprosto neschopná soustředit se na cokoliv jiného, než jeho rty.

,,Jak jsi na to přišla?" Podivil se bez toho, aby opustil můj krk.

,,Internet povídal." Vzdychla jsem.

,,Myslím, že internet lže." Po těchto slovech jsme se oba přestali ovládat. Detaily si nechám pro sebe, už navždycky si je budu pamatovat, protože to byla jedna z mých nejlepších vzpomínek života.

Pro mojí narozeninovou T. ❤️