Objev života /Nik Tendo

31.

Je krásný večer, s Dominikem sedíme na sedačce na jeho balkoně. Mám na sobě jeho triko, které mi slouží spíš jako šaty a svoje kraťasy, jsme přikrytí slabší dekou a Dominik, pouze v teplákách kouří, už asi třetí cigaretu, za dobu, co tady sedíme. Hlavu mám opřenou o jeho rameno, prsty mu jezdím po hrudníku, on má ruku, ve které nedrží cigaretu, na mém pasu, čímž si mě tiskne ještě víc k sobě. Oba se mlčky díváme na tmavé nebe, jen Dominik občas vyfoukne dým.

,,Měli by o nás napsat knihu." Promluví najednou.

,,To nám asi nevyjde, neměla by pořádný děj." Mluvili jsme potichu, nechtěli jsme narušit atmosféru, která mezi námi panovala.

,,Ale měla, co naše láska?" Zeptal se dotčeně.

,,Slabý a trochu trapný, nejspíš bys musel na konci umřít, aby z toho něco bylo."

,,Hej! Proč bych měl umřít já?"

,,No ty jsi celebrita, oplakávalo by tě spoustu fanoušků."

,,Nešlo by přece o to, jestli mě oplakává hodně lidí, ale o to, že ty bys kvůli mně bulela."

,,Máš asi pravdu, ale to je jedno, umřel bys ty a hotovo. Nic nenamítej a smiř se se svým osudem."

,,Oplakávalo ho cise tisíce fanoušků, ale její bolest byla větší, než všech těch lidí dohromady." Řekl zamyšleně. ,,To by byl konec knížky."

,,Ježiši, tak to ať radši umřu já."

,,Nenene zapomeň, já se se svým osudem smířil, teď si na řadě ty."

,,Tak se na konci třeba sama zabiju, abych jako navždy mohla být s tebou."

,,Tak zaprvé, vykrádáš Shakespeara a zadruhé, už mám vymyšlený pokračování minimálně na dvě další knížky, o tom jak vstanu z mrtvých."

,,Teď zase ty vykrádáš bibli." To už jsme nevydrželi a oba se začali smát.

,,Tak co se domluvit, že ani jeden ještě chvíli umírat nebudeme?" Řekla jsem, jakmile jsme se přestali smát.

,,To beru." Dal mi pusu do vlasů a pak jsme spolu zase mlčeli a užívali si toho druhého."