3.

847 17 0
                                    

Probudila jsem se v deset ráno, když jsem přišla do kuchyně spojené s obývákem uviděla jsem Liv jak sedí na gauči a kouká na něco v televizi. Šla jsem k lince a otevřela lednici 

,,Tam nic k jídlu nenajdeš, jinak dobré ráno" řekla Liv, tak jsem tu lednici zavřela.

,,Dobré, proč nemáš nic v lednici?"

,,Něco tam bude, ale pochybuju, že to bude poživatelný"

,,fajn a máš tu alespoň kafe? ideálně neplesnivý?"

,,Jsi vtipná po ránu, támhle je kávovar" ukázala za mě prstem

,,Dík, chceš taky?"

,,ne já už měla, vstávala jsem totiž už v sedm" uchechtla se 

,,Fuj tak brzo. No a co si dáme k obědu, když k snídani nic?"

,,Objednám pizzu, šunkovou že?"

,,jo, pak ti dám peníze" už jsem nečekala na odpověď. Sebrala jsem si svoje hotové kafe a odebrala jsem se k sobě do pokoje. Bylo kolem jedné hodiny odpoledne, už jsem umírala hladem, ale musela jsem ještě dořešit papíry do nové práce. Konečně jsem to dodělala, když ke mně přiběhla Liv se slovy, že máme pizzu a že se mám začít chystat na tu party. Jak řekla tak jsem udělala, snědla jsem půlku svojí pizzy, dala si rychlou sprchu, trochu jsem se nalíčila a oblékla do černých kalhot a bílého tílka. Sice to nebylo nic exrta, ale mně to nevadí, protože stejně doufám, že se po chvíli party zavřu do pokoje. Nechci aby to vyznělo špatně jsem docela party typ, tedy spíš jsem byla, od doby co pracuju jsem se docela zklidnila, navíc jsem teprve včera večer přijela a myslela jsem, že můj návrat bude poklidný, ale to jsem se asi zmýlila.

uslyšela jsem zvonek, tak jsem se zvedla a šla do obýváku. Ze dveří vyšla Liv a za ní šlo několik kluků. Trochu jsem se vyděsila

,,Takže Lilly tohle je Jakub, Tomáš, Radek a Dominik" postupně ukazovala na kluky a já jenom malinko mávla 

,,Jinak to nejsou všichni ještě nějaký lidi přijdou, ale později" 

,,Dobře, jinak ahoj já jsem Lilly"

Každý z nich za mnou přišel a obejmul mě, u toho řekl ještě jednou svoje jméno, takže jsem si je, už i pamatovala 

,,Tak fajn teď můžem vynosit ty krabice ne? ať na to pak nemusíme myslet"

,,jo jasně" řekl Kuba a všichni jsme se rozešli dolu k autu.

Objev života /Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat