Objev života /Nik Tendo

7.

Bohužel jsme ty hodiny na vyprávění neměli a nakonec jsme si na balkoně povídali asi hodinu. Občas jsme zabočili i do jiného tématu než je hudba, ale vždy jsme se k ní vrátili.

,,Hele už je mi docela zima, tak bych šla dovnitř" pronesla jsem ve chvíli, kdy jsem si protáhla ruce.

,,Jasně" řekl jednoduše a okamžitě vstal. Otevřel balkonové dveře do bytu a nechal mě jít jako první, pak za námi zavřel.

,,Tady jsi!" přiběhla ke mně přiopilá Liv.

,,No jo, hele nebude vadit, když se zdejchnu k sobě do pokoje?" měla jsem v hlase naději

,,Bude, doteď jsi byla zdejchnutá s Dominikem a to se ani nechci ptát co jste spolu dělali, takže si koukej vzít pití a bavit se" řekla a už o tom asi nechtěla diskutovat, ale já ano.

,,Zaprvé byli jsme na balkoně a tam moc věcí dělat nejde, už vůbec ne na tom malým gauči"

,,Zrovna ty bys to zvládla kdekoliv" přerušila mě poznámkou nad kterou jsem pouze protočila očima.

,,Za druhé emoce nefungují tak, že řekneš teď se budeš bavit a skutečně to tak bude"

Teď zase protočila ona očima. 

,,A za třetí jsem opravdu ospalá" 

,,Dobře, nemůžu tě nutit abys ses tu bavila, takže klidně běž spát, ale povoluju ti to pouze výjimečně, protože chápu, že tě to stěhování zmohlo, každopádně až budu dělat další party, tak tě nepustím." Liv nepůsobila opile. To byla její výhoda, že se musela opravdu opít, aby se chovala jinak. Já to tak neměla, k opilým stavům mi stačilo málo.

,,Ano paní" věděla jsem, že smlouvat nemá cenu 

,,Jo a ještě jak jsem ti říkala, že tu někteří kluci budou spát, tak na to ber ráno ohled prosím a taky se nevylekej" vzkázala mi, když jsem byla na odchodu. 

,,Tak jo, dobrou"

,,Dobrou jestli se ti podaří usnout"

Šla jsem k sobě do pokoje, kde jsem se zavřela, převlíkla do dlouhého trička a zalezla do postele, kde jsem se snažila usnout.