Banned fruit

Neznámý na střeše

Za celou hodinu literatury ani jeden společný pohled. Hrál, jako bych v té třídě ani nebyla. Proč mi to vůbec vadí? Proč? Jsem naštvaná na sebe, jsem naštvaná, co přitažlivost se mnou dokáže udělat. Kdyby to šlo, vsadila bych se, že právě teď ze mě půjde pára, jak rozčílená sama na sebe jsem.
„Hej!" šeptla na mě Penelope, „jdeš dneska na tu párty?"
To je nápad! Usmála jsem se na mou kamarádku a přikývla. Aspoň přijdu na jiné myšlenky. Začínám totiž trochu bláznit.

Hodina konečně skončila a já vystartovala snad poprvé ze třídy jako první. Žádný oční kontakt, jen slušné "na shledanou".
U skříněk jsem se rozloučila s Ashley a Penelope, domluvily se, že se potkáme u mého domu v 7 a poté každá odešly svou cestou domů.

„Čau Archie," pozdravila jsem bráchu, kterého jsem zahlédla ležet na sedačce v obýváku. Odpovědi jsem se nedočkala, postřehla jsem však zvednutý prostředníček. Zase asi prohráli nějaký zápas. On je ještě horší než holka při krámech. Hrůza!

Zalezla jsem do pokoje, hodila batoh do rohu a otevřela skříň. Dnes je pátek, což je super, protože jestli se na té párty zleju jak doga, nebude mi to vadit. Do pondělí se z toho vyspím.

Ve skříni jsem objevila mé zapomenuté červené šaty, po kterých jsem okamžitě sáhla. Vím, že mám na chystaní ještě čas, ale chci si outfit přichystat předem. Na postel jsem tedy položila zmiňované šaty, dále červený baret, šálku a vysoké kozačky.

...

„Ahoj mami, můžu jít dneska s holkama na jednu narozeninovou párty jedné mojí spolužačky?"
„Jasně zlato, ale do jedné doma."
„Jasný mami, děkuju."
„Jinak děcka, v neděli si zajedeme na výlet jo?" zahlásila máma přes celý obývák, aby ji slyšel i Archie se sluchátky v uších. Oba jsme mámě nakonec přikývli a vrátili se ke svým činnostem. Archie hraní nějaké hry a já sledování Instagramu.

6 HODIN! Jdu se chystat!
Oblékla jsem si už předem nachystané oblečení a ještě doupravila make-up a zvýraznila oční stíny.

Pozdravila jsem holky, když jsme se sešly přesně v 7 hodin.
„Vám to tak sluší aaaa!" musela jsem pochválit mé kamarádky.
„Nám že to sluší? Podívej se na sebe! Málem jsem odpadla, jen co jsi vyšla z těch dveří," říkaly přes sebe.

...

„Wow, tady je to síla!" řekla jsem při vstupu do domu naší spolužačky. Párty byla v plném proudu a lidi byli uvolnění.
„Ahooj," pozdravila nás Angela, naše spolužačka, hned u dveří.
Pozdravily jsme ji zpátky a šly rovnou k baru. Normálně nepiju, ale teď jsem si dala alkoholický jahodový punč. Byl skvělý a alkohol v něm nešel ani moc cítit.

Tancovaly jsme celý večer, hrály zábavné hry a užívaly.

„Jdu si odskočit," oznámila jsem holkám a šla nahoru do patra najít koupelnu.
Úspěšně jsem ji našla a zavřela za sebou dveře. V zrcadle jsem spatřila svůj vzhled, který vypadal ještě celkem obstojně.
Vycházela jsem ze dveří, nachystaná jít zpátky za holkami, když jsem uviděla pootevřené dveře v chodbě. Nenapadlo mě nic lepšího než se jít do nich podívat. Nakoukla jsem do futer dveří, ale spatřila jen schody vedoucí asi na střechu.

Zajímalo mě, jaký tam shora bude výhled, proto jsem vylezla nahoru. Strmé schody jsem postupně překonala, až se ocitla na střeše. Byl odsud nádherný výhled. V dáli svítila světla londýnských mrakodrapů v centru a ještě na obloze zářily hvězdy.
Chtěla jsem udělat jeden krůček na tašky střechy, abych si sem na chvíli mohla sednout, když se moje noha sklouzla.
„Uáá!" zaječela jsem a stihla se chytit za dveře od výstupu. Za rohem hranaté střechy na mě nakoukla hlava. Byla tma a neviděla jsem, kdo to je. Poznala jsem jen kratší vlasy, takže šlo asi o kluka.
„Nečekal jsem, že by sem někdo lezl," ozval se příjemný klučičí hlas.
„Zkazila jsem ti to hezké ticho," odpověděla jsem mu a už stála zpátky na schodech opustit střechu.
„Nezkazilas," ozval se znovu. Zastavila jsem se na nejvrchnějším schodě a váhala, jestli se za tím klukem vrátit, nebo jít prostě pryč. Už jsem nohu natahovala zpátky na tašky, když v mé hlavě nastal blok a já se vrátila zpátky za Penelope a Ashley.

„Kde jsi byla tak dlouho?" zeptala se mě Ashley.
„Na záchodech byla nějaká fronta," zalhala jsem. Připadám si jako blbec, že lžu svým nejlepším kámoškám. Proč jsem jí neřekla prostě, že jsem se šla podívat na střechu a potkala tam nějakého kluka?
Ashley se na mě zamračila koutkem, poznala, že lžu. Chvíli jsme na sebe jen tak civěly, až pak Penelope zatáhla Ashley do kuchyně pro punč. Zůstala jsem sama stát kolem miliony lidí na chodbě a nevěděla, co dělat. Mé nohy začaly couvat k východu, protože mě to tu už přestalo bavit. Dělala jsem malé krůčky dozadu, když jsem do někoho narazila.
„Par-," jazyk se mi zasukoval, když jsem spatřila učitele Stylese. Svým pozadím jsem byla přitisklá k jeho rozkroku, což jsem si uvědomila asi až po pěti sekundách. Hleděl na mě překvapeně stejně jako já na něj.
„Ehm...dobrý den a nashledanou," rychle jsem ho obešla a neotáčela se. Nezaslechla jsem od něj ani jeden tón. Trochu mě to zabolelo, ale rozchodila jsem to. Pomalu jsem se trmácela osvětlenou ulicí domů. Když jsem zabočila a ocitla se na naší ulici, všimla jsem si, že zde nesvítí lampy. Zdálo se to trochu strašidelné, ale cestu k domu, zvládnu i po tmě. Každým krokem s mými kozačkami na podpatku jakoby se tón klapajících podpatků prohluboval a zazníval stále hlasitěji. Kolem mě se vytvořila jakási mlha a chlad prostupující až do morku mých kostí. Zastavila jsem se a otřepala se zimou. Odkdy bývá v říjnu až taková zima?
Otočila jsem se o 360 stupňů, jestli někoho neuvidím. Nikde nikdo nebyl. Jen já a tmavá ulice. Znovu jsem se rozešla, až jsem podle chodníku pod mýma nohama poznala naši příjezdovou cestu, zabočila jsem doleva. Znovu se rozhlédla kolem a poté vešla do domu.

Nic doma nebylo jako předtím. Archie nehrál hry v obýváku jako obvykle večer a ani se nesvítilo u mámy v pracovně.
„Halóó, jsem doma!" křikla jsem ve vchodové hale do prostoru. Odpovědi se mi zpátky však nedostalo. Prošla jsem všechny prostory domu, avšak nikde nikdo nebyl. Na hodinách ukazovalo těsně před půlnocí. Pátek večer a Archie není v obýváku s mámou? Mávla jsem nad tím hlavou a šla se převléct do pyžama. Beztak jsem trochu nametená a jsem jen přecitlivělá díky tomu alkoholu.
Provedla jsem svou večerní hygienu a v županu vešla do mého pokoje. Ještě naposledy jsem se podívala z okna do ulice, která vypadala stále stejně a poté zatáhla závěsy.
Vlezla jsem do postele a napsala holkám do naší skupiny, že jsem už doma.
Mým pokojem se rozléhalo ticho, a tak jsem otevřela Instagram a prohlížela si stories všech celebrit, které sleduju.
Po pár minutách se má víčka začala zavírat, až jsem úplně usnula.

...

Probudila jsem se. Venku stále byla tma a hodiny ukazovaly dvě hodiny ráno. Rozhlédla jsem se po pokoji a očima strnula v rohu u křesla. Někdo tam stál.