Chci znovu žít...

Kapitola 27

„Kde jsi, prokrista? Už jsem si říkala, jestli sis s Finnem neodskočila na záchody na jednu rychlovku."

„Fakt vtipný. Gallegosonová se mnou chtěla po hodině mluvit," usadím se na sedadlo a připoutám se.

„O čem?" zajímá se Natalee, jakmile vyjede ze školního parkoviště.

„O mé poslední eseji. Moc se jí líbila, tak se mě ptala, jestli si ji může půjčit, aby ji dala ke svým materiálům jako vzorovou ukázku kvalitní práce," cituju přesně její slova a mírně se u toho červenám. Její chvála mě opravdu potěšila.

„Šprte," odfrkne si s úšklebkem.

Změním téma. „Jaký byl zbytek dne?"

Natalee po mě střelí pohledem. „Proč se ptáš?"

„Tak teď mě to zajímá ještě víc."

„Nic zásadního se nestalo. Nuda. Znáš to."

Nevěřím jí. „Natalee. Co skrýváš?"

„Vůbec nic."

„Něco jo."

„Trpíš přeludy."

„Vyklop to."

Podívá se na mě, a pak se zase soustředí na cestu. Povzdechne si. „Jsem ztracený případ."

„Nerozumím."

„Viděla jsem se s Galem."

„Tvým bývalým?" zamračím se. Za poslední měsíce se o něm vůbec nezmínila. Myslela jsem, že na něj už dávno zapomněla.

Přikývne.

„Kdy?"

„Místo poslední hodiny."

Pak mi to dojde. „A tím viděla...myslíš?"

„Ne! Proboha, Jordynn, jen jsme se líbali."

Uleví se mi. „Jak k tomu došlo?"

Pokrčí rameny. „Prostě se na mě vrhl. Nebránila jsem se."

„Takže jsi mu odpustila?"

Povzdechne si. „Ne. To, že jsem se s ním rozešla, bylo správné. Podvedl mě a to já nikdy nemůžu odpustit. Jen jsem potřebovala na chvíli útěchu. Vím, že to bylo hloupé, ale fakt se mi alespoň na pár minut ulevilo. Teda...cítila jsem se v pohodě, dokud tam někdo nepřišel. " Poslední větu řekne celkem tiše, přesto ji slyším.

Vytřeštím oči. „Načapal vás učitel?! Jak velký máš průšvih?"

Natalee si skousne spodní ret a zavrtí hlavou. Zčervená.

„Natalee, kdo to byl?" Žaludek se mi svírá v neblahé předtuše.

„Cason," špitne.

„Panebože," zašeptám a rukama si zakryju obličej. Věděla jsem, že Casonovi se Natalee líbí. Jenže ona o tom neměla ani tušení. Slíbila jsem mu, že jí to neřeknu.

„Jak...proč?" Nerozumím tomu. Jaká je šance, že se tohle stane?

Odfrkne si. „Ten kretén mu řekl, aby tam za ním přišel."

„Kdo?"

„Gale! Posloucháš mě vůbec, Jordynn?"

Jsem zmatená. Připadám si jako, když si zapnete film od půlky.

Natalee se naplní oči slzami. „Gale se před několika týdny dozvěděl o tom mejdanu. Teda, to že jsem tam byla s Casonem. Jenže před pár dny se ho jeden kluk z týmu zeptal, jestli to na mě může zkusit taky, když Cason zabodoval. Od té doby mě bombardoval zprávami a neustále mi volal. Když jsem mu to konečně vzala, žádal mě o schůzku. A já jsem mu na to jako husa naletěla. Myslel si, že ke Casonovi něco cítím, tak se chtěl přesvědčit, aby si o mně myslel to nejhorší. Chápeš to?!"