Vkročil do sprchového koutu a horečně si vydrhl celé tělo. Dvakrát si umyl vlasy šamponem. Šamponem! Jak dlouho už necítil vůni šamponu ze svých vlasů? Proklatě dlouho... A tady stáli lahvičky šamponu vedle sebe jako vojáci. Jeden, druhý, třetí... dál už raději nepočítal. Hlava se mu začala točit.
Zavřel kohoutek se studenou vodou (vůbec ho nenapadlo, že by použil s teplou, protože dočista zapomněl, že už není doma a že tady docela určitě teplá voda teče), vystoupil vrávoravě ze sprchového koutu a opřel se o stěnu.
Musel přivřít oči, jak se mu pojednou před nimi začaly míhat předměty v koupelně.
Svezl se po zdi k zemi a položil si hlavu na vyhublá ramena, která objal stejně vyhublými pažemi.
Ach bože... bože, ať je to pravda!
Kdyby se do něj nedala zima, asi by tak zůstal sedět celé hodiny. Ale na dveře zachvilku někdo nesměle zaťukal a on se konečně probral z transu a roztřásl se zimou.
"Harry..." slyšel dívčí, znepokojený hlas. "Jsi v pořádku?"
Tupě civěl na kliku, která se několikrát zhoupla, jak Lucy zalomcovala klikou.
"Harry!"
Ústa měl ztuhlá a nemohl nimi pohnout, ale přinutil se vstát a dojít ke hromádce oblečení, které leželo na vaně. Pár vteřin se jím bezútěšně přehraboval a nevěděl, co si obléct. Žádné spodní prádlo.
Znovu se ozvalo bušení na dveře, vylekaný dívčí hlas a osobitý Louisův, který se snažil Lucy uklidnit a zároveň se dveře pokoušel otevřít klíčem.
Harry se konečně probudil ze sna a rychle na sebe naházel první, co mu padlo pod ruku- rovnou na holé tělo. Kalhoty, které mu sklouzávaly přes příliš útlé boky a tričko, které jako zázrakem na jeho hubené postavě neplandalo. Ve chvíli, kdy se mu podařilo vklouznout do přichystaných pantoflí bosýma nohama, se dveře rozletěly.
První dovnitř vpadl samozřejmě Louis, kterému se dveře podařilo otevřít, aniž je poškodil. Setrvačností se zastavil jen pár centimetrů od něj.
"Můžeš mi vysvětlit, co tu vyvádíš?" osopil se na něj vztekle. A když Harry jen pořád mlčky zíral před sebe, Louis s ním hrubě zatřásl, až se mu mokré vlasy rozletěly do všech stran.
Tentokrát se pod ním nohy podlomily doopravdy. Sesul se k zemi a kdyby Louis neměl rychlé reflexy, skončil by mladší na podlaze. Takhle ho v poslední chvíli zachytil a vzal do náruče. Lucy k němu přiběhla a přejela mu rukou po čele.
"Odnes ho ke mě do pokoje."
"Neměl bych ho raději uložit u Daniela?" namítl, ale poslušně kráčel po chodbě směrem ke dveřím jednoho z pokojů. Lucy mu otevřela pohotově dveře.
Když Harryho pustili do lůžka, nepatrně se mu zachvěly řasy a otevřel oči. "Co se stalo?" šeptal a nejistě se rozhlížel kolem sebe.
