I WANNA BE YOURS 3 | (CZ) | (Joseph Quinn × reader)

23

SOUČASNOST

EMILY

Doma jsme si samozřejmě nic nevyříkaly. Jediné, co z něj vypadlo bylo to, že spolu mají společnou minulost, a to musím pochopit. Vlastně jsem nechtěla ani slyšet víc. Nechtěla jsem již slyšet její jméno ani sebemenší zmínku o ní.

Takže jsme si nakonec sedly a místo mluvení jsme dělali – no však víte, co jsme mohly dělat.

Druhý den ráno splnil svůj slib. V posteli mě čekala výborná snídaně – palačinky s nutellou a banánem, a dokonce i domácí šlehačkou. K tomu jsem dostala plátky slaniny s míchanými vajíčky a pomerančový džus. No samozřejmě jsem se s Williamem podělila, protože takovou nálož jídla bych sama nedokázala sníst.

Vzala jsem si pár dnů dovolené na popud Charlieho, a tak udělal i William. Dle Charlieho jsme měli hodně k „řešení".

Rozhodly jsme se jeden den doma jen prolenošit a druhý den jsem slíbila Williamovi, že se ho pokusím naučit surfovat. Bylo to vcelku vtipné. William stál kousek ode mě a v ruce držel vypůjčené prkno. Chvilku to dokonce vypadalo, že měl z toho strach.

„Ty se bojíš?" Houkla jsem na něj pobaveně a kývla hlavou směrem k vlnám před námi. Byl nádherný slunečný teplý den. Vítr příjemně vál a cuchal nám vlasy. Sluníčko pařilo o sto šest a hřálo tak krásně na pokožce. Prsty jsem zarývala do písku pod nohami a oddávala se tomu klidu. Takovéto dny byly pro mě skvělým odpočinkem a doufala jsem, že tomu tak bylo i pro něj.

„Nebojím se," zaprotestoval vzdorovitě William, i když moc přesvědčivě nezněl. Mlčky jsem sledovala, jak si přetáhl tričko přes hlavu a napřímil se, čímž zvýraznil nádherné břišní svaly. Dole těsně u pod-bříška se mu táhlo vzhůru jemné pubické ochlupení – připadalo mi to zatraceně sexy. Kdykoli jsem spatřila Williama buď nahého či bez trička jsem si připadala jako nadržená hormony ovládaná puberťačka. Nedokázala jsem se toho pohledu nabažit, i když jsem ho tak viděla již nesčetně krát.

„Připraven?" Zeptala jsem se ho s letmým úsměvem a odtrhla svůj pohled od jeho rýsovaného těla k jeho nádhernému obličeji. Tvář měl lehce porostlou mírným strništěm, jak se již několik dní neholil. Vlasy měl rozcuchané a neposedné dva pramínky vlnek se mu neustále pohupovaly před očima. Rty měl ještě celé opuchlé z našeho předešlého líbání v autě.

„Ano," zazubil se a vehnal si trochu odvahy. Ale stejně jsem ho prokoukla a věděla, že měl z toho trochu hrůzu. Nejprve jsem ho vzala do vody tak, aby dosáhl v klidu na dno moře. Voda mu sahala sotva po kraj stehen. „Lehni si," vybídla jsem ho. „Proč?" Podivil se zmateně a lehce se začervenal. Bylo to rozkošné – zbožňovala jsem tuhle jeho stránku.

Předvedla jsem mu to. Mlčky souhlasně přikývl a zopakoval stejné gesto jako já. Lehl si břichem na prkno a ruce i nohy spustil do vody. Následně jsem mu ukazovala, jak by měl pádlovat. Při tom gestu se na mě zamračil, jako bych z něj dělala nějakého malého usmrkance, jak rád říkával. Pak jsme trénovali rovnováhu, což mu absolutně vůbec nešlo. Pokaždé skončil ve vodě a já se musela pořádně od plic zasmát. William vytáhl hlavu z pod vody a napřímil se. Hleděl mi upřeně do očí. Vlnité vlasy mu splaskly a nalepily se na jeho tvář. Musela jsem se znovu smát. William se zamračil, jako bych prováděla něco špatného, ale já se smála dál a dál do doby, než mě postříkal čůrkem vody za pomocí své dlaně. Lehce jsem se zamračila a oplatila mu to.

William mě popadl v pase a odhodil mě stranou do hlubší vody, kde jsem již nedosáhla na dno. „To si přehnal," výhružně jsem na něj zakřičela s úsměvem na tváři a plavala o život k němu. Chytla jsem se ho v pase, ale byl těžší než já a zapřený nějakým mě záhadným způsobem nohami o dno v písku. Snažila jsem se ho shodit, ale ani se nehnul. Ani lomcovat jsem s ním nemohla. William mě chytl v pase a já se přimáčkla vší silou svými prsy k jeho hrudníku. Ruce obmotala kolem jeho krku a nohama se chytla jeho pasu. „Jsi jak klíště," zabručel s lehkým pobavením v hlase. „Ano, ale tvoje klíště." Pronesla jsem souhlasně a trochu poučně. Williamovi se na tváři zjevil šibalský úsměv od ucha k uchu. „To neuděláš," dodala jsem. Bylo mi jasné, co měl v plánu. Souhlasně přikývl a padl společně semnou v náručí pozadu přímo do vlny, která mu narážela do zad.

Ten den jsem se rozhodly, že výuky na surfu bylo dost. Stejně by to s jeho přístupem nikam nevedlo. Proto jsme se rozhodly se stavit na krabech. Byla jsem na sebe poměrně hrdá, že jsem ho k tomu postrčila a ve finále ho to i naučila.

Očekávala jsem, že nás William po tomhle zaveze zpět k nám domů, ale nebylo tomu tak. Odvezl nás na kraj města na nějakou vyvýšeninu. Nikde nic – žádné auto, žádné lidi, žádné domy. Kdybych ho neznala, myslela bych si, že mě tam bude chtít zabít. Když jsme konečně zastavily a motor se utišil, tak mě William vytáhl ven z auta.

„Kde to jsme?" Zeptala jsem se zvědavě. „Na jednom krásném místě," zabroukal mi William něžně do ucha. Posadil se na rozehřátou kapotu auta a mě si postavil mezi své nohy před sebe. Bradu si opřel o mé rameno a uvnitř svých dlaní v mém klíně schoval ty mé. Hlavu jsem měla nakloněnou na stranu a natočenou lehce vzad, abych na něj viděla.

„Koukej," vyzval mě a hlavou kývl směrem přede mě. Otočila jsem svůj pohled tam, kam ukazoval. „To je nádhera," vydechla jsem úžasem. Byly jsme jako na vyhlídce. Stály jsme na kraji silnice nad městem. Pod námi se nacházely domy a parcely a před námi zrovna zapadalo slunce za mořem. Obloha se barvila do oranžova a na moři se zjevily obrysy skákajících delfínů ve stínu slunce. 

Byl to božský pohled.