Naše tajemství

12. Výlet

David:
Ještě v ten den jsem si přestěhoval všechny věci do domova. Bylo jich celkem dost, takže ty nepotřebné věci jsem schoval u Bíby. Samozřejmě souhlasila.
Mery mi pomohla vybalit a jinak jsem si dělal svou práci. Když jsem všechny děti uložil a pokecal s Bíbou, tak jsem šel k Mery. A vlastně už i k sobě.
Když jsem vešel, tak jsem hned uviděl Mery u stolu. Dělala úkoly a vypadalo, že jí to moc nešlo.
D- ,,Chceš pomoct?"
M- ,,Prosím. Já se tomu snažim chápat ale vůbec mi to nejde."
D- ,,Matika?"
M- ,,Jo."
D- ,,Moje noční můra." zasmál jsem se ale klekl si ,,Ale nějak to dáme."
M- ,,Děkuju." pousmála se a já jí pohladil po zádech. Následně jsme se na to vrhli. Trvalo to dlouho. Vážně. Nějak to pochopila, a vlastně i já😂Až těsně před půlnocí.
M- ,,Promiň, že jsem tě tím zatěžovala."
D- ,,Mně to nevadilo."
M- ,,Mohla jsem to nechat na zítra. Jen...no chtěla jsem se na to zeptat tebe ale vím, že máš svoji práci."
D- ,,Mery mně to vážně nevadilo. Rád jsem pomohl." usmál jsem se. Mery už byla v pyžamu a já se převlékl zády k ní. Následně jsme si oba lehli, každý do své postele. Než jsem zhasnul, tak jsem si všiml jak se Mery na mě kouká
D- ,,Děje se něco?"
M- ,,Ne.... Jen si musím zvyknout zase spát vedle někoho v místnosti."
D- ,,Pokud ti vadím nebo se necítíš dobře, tak půjdu dolů."
M- ,,Ne zůstaň. Vážně."
D- ,,Dobře. Dobrou noc."
M- ,,Dobrou." usmáli jsme se na sebe a následně jsem zhasnul. Ještě chvíli jsem se na ní koukal. Možná i ona na mě. Pak se otočila a i já konečně zavřel oči a usínal. I když to trvalo dlouho. Hádám nikdo neusne hned.

Noc byla v rámci možností klidná. Jako Mery něco říkala ze snu i se sebou házela. Já jí ale hned vzbudil. Opětovně nepřemýšlela a hned mě obejmula. Nějakou chvíli jsme tak seděli. Pak mi ale usla na rameni a tak jsem jí uložil. Ještě chvíli jsem u ní seděl ale nakonec jsem si lehl k sobě. Opět jsem usnul a zbytek noci byl klid.
D- ,,Dobré ráno." řekl jsem rozespale, když se vrátila po ranní hygieně do pokoje
M- ,,Dobré." sedl jsem si a ona se na mě koukala ,,Stalo se něco? Vypadáš tak... Nno... Nevyspatě."
D- ,,Chodíš ještě k tý psycholožce?"
M- ,,Ano... Proč se ptáš?"
D- ,,Si nepamatuješ na to v noci?"
M- ,,Jjo." zvedl jsem se a sedl vedle ní. Čekala co ze mě vypadne
D- ,,Je něco co si nikomu neřekla?"
M- ,,...Možná."
D- ,,Mery mluv. Ta psycholožka, já i Bíba jsme tady pro tebe."
M- ,,Promiň." zvedla se a odešla z pokoje. Já se rychle oblékl a šel za ní. Přesněji na snídani, kde byla i samotná Mery. Ta dělala jako kdyby tam nebyla. Vždyť už byla okej! Nechápu co se zase děje...
Ale byl jsem rozhodnutý to zjistit
D- ,,Dneska jedu s Mery na menší výlet."
B+M- ,,Co?"
B- ,,Kam? A proč?" nahl jsem se k ní a pošeptal. Nemusí to vědět každý.
D- ,,Mery má nějaký problém o kterém nikomu neřekla a ani nechce. Chci zjistit co je to."
B- ,,Dobře." kývla a usmála se na Mery
M- ,,Proč? A kam?"
D- ,,Se dozvíš."
Děti- ,,My chceme taky!"
D- ,,Příští víkend, ano? Půjdeme někam do parku." usmál jsem se a děti kyvli
Kam pojedou? A jak to proběhne?