Naše tajemství

24. Narozeniny

Je srpen. S Mery jsme furt spolu a hlavně furt šťastní. Bíba nás taky kryje, takže máme na sebe i více času. Jsme za to rádi. Jednou na nás téměř přišla Míša. Naštěstí jsme to uhráli. Pak se mě na nic neptala, takže pohoda.
Vrátila se i Šárina. Chtěla mě zpátky. Ale hned jsme se pohádali a tak velice rychle ztratila zájem. Naštěstí. Stačí mi otravná Nina🙄
Jinak dneska je speciální den. Mery má narozeniny. Včera jsem se domluvil s Bíbou a tou Luckou, že nás budou krýt. Já mám dneska v domově volno a Mery to "jde oslavit s Luckou". Ovšem budeme spolu. Neskutečně jsem se těšil a věřil, že i Mery.
Tuhle noc spala sama. Já byl doma aby to nebylo nápadne. Bylo brzo ráno a Mery mě měla čekat na zastávce. Když jsem tam dojel, tak jsem viděl jak na ní mluvil nějaký chlap. Bylo ještě přítmí. Vystoupil jsem a šel k nim. Mery se chtěla rozběhnout za mnou ale on jí chytil
D- ,,Hej! Nech jí!" křikl jsem na něj. On se lekl a pustil jí. Mery hned běžela za mnou a silně mě obejmula. Cítil jsem jak se třásla
Chlap- ,,Ta je tvoje, jo?" ironciky se uchechtl
D- ,,Máš s tím nějaký problém?!" rozčílil jsem se ale furt Mery silně objímal
Chlap- ,,Víš kdo to je? Prodejná d**ka." tu jsem se neovládl, pustil Mery a jemu dal pořádně pěsti. Kdyby rychle neutekl, tak by schytal ještě jednu. Možná víc. Nejdřív jsem netušil kdo to je. Pak jsem měl svou teorii.
Vrátil jsem se k Mery a políbil jí. Viděl jsem její nešťastný pohled
D- ,,Dobrý?" hladil jsem jí po tváři. Trochu kývla ,,Kdo to byl?" mlčela ,,Lásko."
M- ,,Promiň." šepla
D- ,,Co? Za co se omlouváš?"
M- ,,Jjja ti neřekla všechno.... Rodiče... Oni... Oni mě aasi 3x prodali... Jemu. Nna to-" do očí se jí drali slzy
D- ,,Ježiši... Lásko moje." silně jsem jí obejmul. Snažil jsem se jí utěšit a dát vědět, že jsem tady pro ní.
M- ,,Zkazila jsem dnešek?"
D- ,,Cože? Ne! Rozhodně ne. Jen kdybych to věděl dřív, tak bych ho zmlátil ještě víc."
M- ,,Můžeme na něj zapomenout? Prosím."
D- ,,Jasně. Dneska jsou tvoje narozeniny. Bude to všechno hezký a na tohle zapomeneme a nebude to řešit." dal jsem jí pusu na čelo. Mery se usmála a chvíli líbala.
D- ,,Už dobrý?"
M- ,,Jo. Děkuji za záchranu."
D- ,,Pro tebe udělám všechno." naposled jsme se silně obejmuli a nasedli do auta. Následně jsme jeli do restaurace na snídani. Tam jsme počkali než otevřeli obchody, kde jsme hned šli. I přes její protesty si něco vybrala. Říkala, že jí to je blbý ale viděl jsem její radost. Donutil jsem jí koupit si plavky. Slíbil jsem, že se nebudu koukat.
Kolem desáté ráno jsme nasedli a jeli na hlavní místo.
M- ,,A kam jedeme? Když si řekl plavky."
D- ,,Noooo."
M- ,,Noo? Daví."
D- ,,To bude překvapení."
M- ,,Je mi jasný, že je to něco s bazénem... Co když... No se budou koukat nebo tak?"
D- ,,Budu tě furt na mě tisknout. Neboj se." usmál jsem se a Mery taky. Ruku jsem jí dal na stehno a ona propletla naše prsty. Za necelou hodinu jsme tam byli.
Kde jsou?