Naše tajemství

21. Fotky

Pizza přišla poměrně rychle. Mezitím Mery na notebooku nachystala nějaký film. Nalil jsem nám ještě vodu, dal na mini stoleček a zvalil se vedle Mery. Na nic jsem nečekal a natiskl jsem jí k sobě. Dal jsem jí pusu do vlasů a pustil to. Chvíli jsme takhle leželi a v klidu se koukali. Pak jsme se oddálili a žádali konečně jíst. Já bych na tu pizzu snad i zapoměl😂
D- ,,Miláčku?"
M- ,,Děje se něco?"
D- ,,Proč se ptáš?"
M- ,,Nno... Znělo to tak."
D- ,,Já jen zda bys někdy nechtěla na nějaký výlet. V zimě třeba lyže, teď třeba koupaliště nebo tak."
M- ,,Já na lyžích neumím."
D- ,,A koupaliště? Tam nemusíš plavat."
M- ,,Já vím."
D- ,,Ale?"
M- ,,To bude trapný."
D- ,,Rozhodně ne. Ale pokud nejsi připravena mi to říct, tak plně chápu. Vždyť se můžeme jen takhle mazlit u filmu nebo chodit k naší věži."
M- ,,Bojím se být na veřejnosti v plavkách. Vím, že budu znít asi jak nevím kdo ale-"
D- ,,Mery klid. Úplně chápu. Jen mi to nějak nedošlo... Nebo spíš jsem trochu zapoměl, že ti není vše příjemné."
M- ,,Děkuju."
D- ,,Za co?"
M- ,,Že jsi tak úžasný." usmála se a jemně mě políbila. Já se do dalšího polibku usmál a chvíli jsme se jemně líbali. Úplně jsme přestali vnímat všechno kolem nás.

Po filmu jsme se každý zvlášť osprchoval. První šla Mery a já po ní. Když jsem vylezl, tak jsem viděl jak koukala na fotky. Měl jsem jich několik v rámečcích na komode. Jo, ta komoda byla jeden z mála postavených nábytů😂
Mery se u nich usmívala ale zároveň jsme viděl jak jí to bylo líto. A já dobře věděl proč🥺
Přišel jsem k ní a jemně jí chytil za boky. Nic neříkala a ani se neotočila. Opatrně ale i silně jsem jí obejmul a dal pusu ja krk.
D- ,,Dobrý?" šepl jsem jí
M- ,,Jasně." otočila se a dělala jakože nic. Ale já na ní poznal jak jí to mrzelo.
D- ,,Vím čím jsi si prošla. Ale slibuju, že teď to bude jen hezký. Já budu tvoje rodina. A když tě seznámím s mojí, tak tě s úsměvem vezmou... Slibuju, že ti dám spokojenou rodinu."
M- ,,To umíš u všech? Takhle vědět jak se cítí, co jim běhá hlavou a co říct."
D- ,,U všech ne... Jen někdy co říct. Tohle vše vím jen u tebe. Ale myslím to vážně. Všechno co jsem řekl."
M- ,,A já furt říkám, že jsi dokonalej."
D- ,,Snad takovej budu i o nějaký čas později."
M- ,,Věřím, že ano... Jen se bojím hádek."
D- ,,Ty určitě budou. Ale věřím, že nic vážného to nebude. Nedovolím aby si víc trpěla." dal jsem jí pusu na čelo

Mery:
S Davidem jsme skoukli ještě jeden film a pak se chystali spát. David uklidil a lehl si. Já k němu. Ani jsem si nelehla vedle ale rovnou na něj. Stejnak bych na něm ležela, tak proč to zdržovat.
Chvíli jsme si povídali ale pak usnul. Já se snažila taky. Ale furt jsem myslela na náš vztah. Byla a furt jsem neskutečně šťastná. Ani nevím zda je to jen nějaký sen nebo co. David je... Někdo o kom jsem vždy snila a ani jsem netušila, že existuje
Skončí tahle idilka? Pokud ano, kdy?