29. Líbání

36 2 0
                                    


Když jsme dovolali, tak jsem se začala učit. Ano jsou prázdniny ale rozhodla jsem se přes ně naučit nějaký jazyk. Není to nijaká sláva ale baví mě a to prej i jde. Učím se akorát španělštinu.
Jak jsem byla do toho zabraná, tak jsem si ani nevšimla, že tak rychle uběhl čas. O čem konkrétně mluvím? Vyrušili mě jemné polibky na můj krk. Lekla jsem se ale když jsem viděla Davida, tak jsem se začala usmívat.
D- ,,Máš nečisté svědomí?" zasmál se
M- ,,No jasný." zasmála jsem se a skočila mu kolem krku. Hned jsme se začali pevně objímat.
M- ,,Chyběl jsi mi."
D- ,,Ty mně taky lásko." líbal mě na krk. Když jsem se oddálila, tak neotálel a začal mě líbat na rty. Na nic jsem nečekala a přidala se do našeho božského líbání. Společně jsme padli do postele a furt se líbali. Zastavila jsem ho až když mi zašel rukou pod tričko.
D- ,,Promiň." roztomile se usmál ,,Těšil jsem se na tebe. Hrozně moc... Neboj nechci s tebou spát teď."
M- ,,Tak dobře." usmála jsem se ,,Tak jsem ráda, že jsi tady."
D- ,,Já taky." usmíval se a zalehl mě. Zavřel oči a já ho jemně začala hladit ve vlasech
M- ,,Dneska máš ještě volno?"
D- ,,Začínám dneska noční."
M- ,,To můžeš? Jako hned po školení."
D- ,,Jo, na vlastní žádost."
M- ,,Budu si asi fandit... Ale kvůli mně?"
D- ,,Ano. Jen kvůli tobě. Budu nejdřív dole ale pak příjdu a pěkně se přitulime."
M- ,,Budu jen ráda." usmívali jsme se. Byli jsme vážně šťastní, že jsme konečně spolu.

Celý den byl v klidu a jako vždy jsme dokázali hrát, že mezi námi nic není. V tomhle jsme byli dobří.
Nastal večer, spíše noc, ale David nikde. Trochu jsem se obávala ale možná se jen zakecal. Šla jsem se i tak dole kouknout pod záminkou, že se jdu napít. Dole seděla Bíba, David a Nina. Smáli se a ona se furt nějak k němu měla. Nelíbilo se mi to ale musela jsem dělat jakože nic.
Ni- ,,Co tady ještě chceš?! Máš už dávno spát!"
M- ,,Jen jsem se přišla napít."
D- ,,Klidně jdi." usmál se a já taky. Následně jsem šla. Jenže bohužel po nějaké chvilce tam přišla na kráva...

David:
Trochu mě znepokojilo, když Nina za ní šla. A to oprávněně. Mery po chvilce odtamtud vyběhla a s Bíbou jsme si stihli všimnout, že brečela. Hned jsme se postavili. Nina akorát přišla
D- ,,Co jsi jí udělala?! Nebo řekla?!"
B- ,,Davide klid. Ale má pravdu. Co se stalo?"
Ni- ,,Jen řekla pravdu. Přišlo mi už blbý jak se tě snaží dostat." řekla povýšeně
D- ,,Ty jsi taková kráva!" křikl jsem a běžel za Mery. Ani jsem nezaklepal a rovnou do pokoje vběhl. Seděla na posteli a snažila se uklidnit. Než cokoliv řekla, tak jsem jí silně obejmul a snažil utěšit. V mém náručí se uvolnila. Lehl jsem si a tiše mi plakala.
D- ,,Lásko moje." šepl jsem a dal jí pusu na čelo. Hladil jsem jí po tváři nebo ve vlasech
D- ,,Co ti řekla?"
M- ,,Nnic."
D- ,,Miláčku. Jsem tady pro tebe. Jsi moje všechno... Tak?"
M- ,,Oona... Ona..."
D- ,,Nebo pokud je to těžký a...a nějak tě víc zranila... Nemusíš. Jen chci aby jsi věděla, že jsem tady pro tebe." kývla a pořádně se natiskla
M- ,,Ona řekla..."
Co jí Nina řekla?








Naše tajemství Kde žijí příběhy. Začni objevovat