Naše tajemství

27. Aquapark

David:
Nečekal jsem, že Mery kývne a už dneska se spolu vyspíme. Ale bylo to neskutečně dokonalý. Vážně. A věřím, že se to líbilo i Mery.
Po všem ležela vedle mě a byla přitulená. Nic neříkala. Jen mě hladila po hrudi.
D- ,,Děje se něco?"
M- ,,Ne." řekla tiše
D- ,,Nelíbilo se ti to? Nebo to bolelo? Nebo bylo brzo? Nenutil jsem tě..." řekl jsem smutně
M- ,,Ne Daví! Bylo to hrozně hezký. Konečně jsem si to užívala a...a dělala to dobrovolně. Bylo to vážně úžasný."
D- ,,Tak co se děje?"
M- ,,Nevím. Přemýšlím nad vším možným." pousmála se a políbila mě
D- ,,Nad čím přemýšlíš?"
M- ,,Nad námi... Myslela jsem si, že nebudu mít už nikdy schopná mít vztah. Natož spát s ním. Ale u tebe vše nabralo opak."
D- ,,Promiň."
M- ,,Ne, Daví. Za co se omlouváš?"
D- ,,Asi jsem to tímhle pokazil." nic neřekla a rychle si na mě sedla. Věnovala mi jemný polibek a usmála se
M- ,,Lásko... Nic jsi nepokazil. Tohle bylo dokonané zakončení mých narozenin. Jsem s tebou neuvěřitelně šťastná! Až jsi připadám jako v snu. Miluju tě, Daví."
D- ,,Já tebe." usmál jsem se a začali jsme se líbat. Na dlouhou dobu. Jen jsme se líbali. Nakonec si na mě lehla a spokojeně jsme usínali v náručí toho druhého.

Mery:
Další den jsme nejdřív oddechovali na pokoji. Následně jsme šli do aquaparku, kde jsme nejdřív byli v klidu. Ale pak jsme začali hodně blbnout😂Vypadali jsme, že by jsme se spíš hodili ro dětské sekce. Ale co už.
Kolem oběda David plaval a já ležela na lehátku. Byla jsem přikrytá osuškou, protože mi furt vadili pohledy cizích chlapů. Najednou přišel David, který osušku dal bokem a celý si na mě lehl
M- ,,Davide!" okřikla jsem ho ale smála se. On taky. A hned mě políbil na krk
D- ,,Nechceš něco jíst?"
M- ,,Ani ne. Ale ty máš hlad, viď?"
D- ,,Celkem." usmál se a chvíli jsme se jemně líbali. Následně se zvedl. Jenže v tom momentě jsme, nebo asi já upoutala pozornost skupiny chlapů. Hned jsem se zakryla a rozpačitě koukala na Davida
D- ,,Co je?" nechápal a utíral se
M- ,,Nic." pousmála jsem se a zvedla. David pochopil a natiskl mě na něj. Otočil se zády ke skupince, tudíž i já byla zakrytá. Věnoval mi dlouhý polibek a podal jedno jeho tričko, které mi dal abych nosila přes plavky. Sám mi to navrhnul a já byla neskutečně vděčná.
David nám něco objednal a čekali jsme.
D- ,,Pokud ti vadí ty pohledy cizích chlapů, tak můžeme v pohodě jít pak pryč.
M- ,,Ne. Musím si asi zvyknout."
D- ,,To rozhodně nemusíš. A myslím si, že to ani nepůjde, když si vzpomenu na toho chlapa z rána. Jako včera."
M- ,,Časem možná ano."
D- ,,Možná... Ale budeš mít na to rok." usmíval se
M- ,,Proč?"
D- ,,O rok budeš mít 18. Takže pojedeme dál."
M- ,,Jako... O dost dál?"
D- ,,Jo. Někam k moři."
M- ,,To bude stát-"
D- ,,Co jsem říkal. Tohle neřeš." furt se usmíval a mrknul na mě. Bylo mi jasný, že říkat ať to nedělá a podobné je zbytočnost. Ale zároveň se bojím aby to nevypadalo, že jsem s ním pro peníze. Nebo aby se kvůli mně nezadlužil.
Jen jsem se usmála a pohladila ho po ruce. Takhle zamilovaně jsme se na sebe koukali do doby co nám přinesli jídlo.
Co se bude dít až se vrátí?