Naše tajemství

31. Vysvětlení

Kouknul jsem se na ně a pak na Mery, na které jsem viděl, že ztratila naději. Nemělo cenu nic zapírat. Dal jsem jí pusu na čelo a obejmul. Bíba za námi zavřela a postavila se za majitele, tedy i mého šéfa.
Šéf- ,,Takže co se ke mně doneslo je pravda?"
D- ,,Ano... S Mery, tedy Marií Černou tvoříme pár už nějaký ten pátek."
Šéf- ,,Kvůli vám 2 je náš domov teď pod kontrolou. Věděl o vás ještě někdo?" kouknul se na ty krávy a Bíbu
M- ,,Ne. Jen my dva."
Ni- ,,David ale nemůže za nic. Ta svině za vše může!"
Šéf- ,,Prosím?! Jak to mluvíte!"
Ni- ,,Jjá jsem si myslela-"
Šéf- ,,Je mi jedno co jste si myslela Mrázová! Je to náš svěřenec!"
M- ,,Oona mi tak nadává furt." řekla tiše
D- ,,Proč jsi to tajila?"
M- ,,Nechtěla jsem být furt chudinka." pousmála se ale byla smutná
D- ,,Vidíte? Věřila jen mně a Bíbě. Dokonce i tady sociální pracovnice byla na ní hnusná. Prej nic závažného nezjistila."
Š- ,,Buď ticho! Já dělám svou práci pořádně. Jen ona ze sebe dělá chudinku."
Šéf- ,,Já snad špatně slyším. Co vše se tady děje?!"
B- ,,Verzi obou slečen víte. Teď si můžeme vyslechnout je."
D- ,,Prosím. Ale bez nich." kouknul jsem se na ty dvě. Šéf kývl a odešly. Já si sedl a Mery stáhl na sebe. Cítil jsem její strach.
D- ,,Když Mery přivezli, tak se bála všech. Bíbě jsem pomáhal aby se z toho dostala. I celkem ano. Ale vytvořila si ke mně citové pouto. A nebudu lhát. Já taky. I když jsme se oba snažili, tak to nešlo. Zamilovali jsme se a nakonec dali dohromady."
M- ,,David to řekl ve skratce celé za mě. Nejdřív jsem se bála věřit i jemu. Ale od začátku se choval ke mně opatrně, jemně... Začala jsem mu věřit jak nikomu. A vlastně i žít."
Šéf- ,,To je hezký ale... Nemohli jste počkat alespoň rok? Nebo to nějak skrývat?"
D- ,,Snažili jsme se. Včera mi ale praskali nervy, když jsem opět slyšel Mrázovou mluvit o Mery, tak jako dneska."
Šéf- ,,I když chápu a váš příběh je i hezký, tak jsem povinný zavolat policii."
M- ,,Cco? Ne! Prosím David za nic nemůže." lekla se a postavila ,,Prosím."
Šéf- ,,Měli jste mezi sebou pohlavní styk?"
D+M- ,,Ne."
D- ,,Mery by to ani nedokázala po tom co dělali její rodiče." raději jsme zalhali. Naštěstí jsme mysleli na to stejný. I ráno jsme byli potichu, takže nás nemohli slyšet. Tedy snad.
Šéf- ,,Fajn. Ale nějaké následky musím vyvodit."
D- ,,Chápu."
Šéf- ,,Máte výpověď."
M- ,,Nne."
Šéf- ,,Můžeš jít, Hofbauere ještě zůstaňte."
M- ,,Prosím nevyhazujte ho. Děti ho milujou. Je pro ně jako rodič. David tu práci miluje a...a udělejte něco se mnou. Jen ho nechte." stékla jí slza po tváři.
D- ,,Lásko." zvedl jsem se a obejmul jí
M- ,,Jjá nechci zase něco zkazit. Aby zas někdo měl zničeny-"
D- ,,Klid."
Šéf- ,,Nebo je možnost, že tě přesuneme do jiného domova."
M- ,,Ddobře."
D- ,,A kam?"
Šéf- ,,Do vedlejším mě-"
D- ,,Tak to ne! Mery si konečně našla kámošku, zázemí, pocit bezpečí."
Šéf- ,,A dost! Ani jedno se vám nelíbí... Jdite, do hodiny se dozvíte všichni jak to bude."
Jak rozhodne?