Nejskvělejší den

95 13 0
                                    

"Dobrý den." pozdravilo nás všech dvanáct zároveň a pochybuju, že jednotka rozuměla aspoň jednomu z nás. Spocení pegasové se na mě otočili: "Dalo nám dost práce tě najít a teď půjdeš s námi. Máme nový plán, týkající se ostrova."

"A můžeme jít taky?" zeptala se Shank. "No nevím.." zamyslel se hlavní pegas. "Měl byste brát v potaz i to, že je to náš domov!" mrknul na něho Penalty. "Tak dobře, ale pojďte a rychle!" Pure se ještě zeptala, jestli to platí i pro poníky, ale když se jí nedostala odpověď, usoudila, že ano. "To bude vzruuušo!" jásala Pepper a Sauce (kupodivu někdo jiný, než Coggie a Clawie).

Jednotka se s námi rozloučila a nechala nás sedět ve vlaku, zatímco oni letí oznámit princezně, že už jsem na cestě. Mimochodem, už jsem se zmiňovala, že mám jako pozornost od princezny cesty do Canterlotu zdarma? Asi ne.

"Nebude princezna naštvaná, že jsme tady taky?" bál se Issue. "Ne, proč by měla?" divila jsem se. "Jasně, že nebude, bude nás v8tat a určitě mě přijme do fotbalového družstva!" rozplýval se Jersey. Ostatní se zasmáli jeho ambicím. Koně už princeznu viděli i slyšeli, ale poníci (až na mě) ještě ne a tak se nemůžou dočkat.

Když jsme do Canterlotu dojeli, všichni úplně zářili nedočkavostí. Já už jsem na to trochu zvyklá, takže tak nevyšiluju, ale jinak mi taky docela vrtá hlavou, kvůli čemu mě tak najednou potřebují.

Vcházíme do toho dokonalýho zámku a všichni si ho prohlížíme. Ne, že bych tu byla poprvé, ale koukání se na Canterlot poníka prostě nikdy neomrzí. Ty zdi, ty koberce, ten nábytek, ty stropy, to je pecka. Úplně sním o nějaké super párty, co by se tady mohla uspořádat. Byl by to super večírek století! Kdyby se to aspoň trochu hodilo, navrhla bych princezně, ať hned nějaký uspořádá. Ale nehodí se to, a tak to asi bude muset nějakou dobu počkat.

"Tady jsi, Dare Hoof!" pozdravila mě princezna. Chová se ke mě, jako ke své kamarádce. "Přivedla jsi i přátele? To je dobře. Jen tak mimochodem, je mezi vámi Shank?" zeptala se. Shank zvedla kopýtko. "Aha, to jsi ty, strýček tě hledá." řekla. Shank se zeptala, kde je a princezna jenom řekla, že má jít s námi a dovedla mě do místnosti, kde jsem ještě nebyla. Vlastně jsem nejspíš nebyla aspoň v devadesáti procentech místností na Canterlotu, ale to je teď jedno. Asi polovina koní z Ponypalmu tu byla taky.

"Tak, teď jste tu všichni, co tohle potřebují slyšet," řekla princezna, "Vzhledem k tomu, že ostrov už se skoro rozpadl a plovoucí hornina, která ho nadnáší skoro praskla, rozhodla jsme se s pomocí své sestry Luny uspořádat projekt SAVE THE PONYPALM. A budu k tomu potřebovat nějaké koně nebo poníky, co umí plavat. Prosím, každý kdo umí plavat udělá krok dopředu a kdo neumí, udělá krok dozadu." Skoro všichni přítomní koně udělali hrdě krok dopředu. I všichni moji přátelé (včetně poníků) ho udělali. A já teď přemýšlím: mám ho udělat, nebo ne? Plavat umím, to jo, ale nevím, jak s tou sádrou. Nakonec jsem ho udělala. Ptala se, jestli umíme plavat, ne jestli plavat můžeme.

"Výborně! Vyberu si z vás několik, co se projektu zúčastní a zbytek bude moci odejít." usmála se princezna. Obešla nás a vybrala si hlavně ty největší a nejstatnější koně. Vlastně skoro všechny nastoupené. Když přišla až k nám, ukázala na Beaua a ten byl hrozně rád. Pak vybrala i Clawie. Coggie očividně nechápala, v čem je její sestra lepší než ona a odfrkla si. "Dare Hoof, určitě bys chtěla taky zažít to dobrodružství, nemám pravdu?" zeptala se mě. "Máte, ale copak můžu?" povzdechla jsem a podívala jsem se směrem ke své noze. "Zasloužíš si plavat taky, nebýt tebe, projekt by ani nezačal fungovat." mluvila dál. Nechápala jsem, kam tím míří. Mám sádru a plavat nemůžu. "Ale..." nestihla jsem nic namítnout. Princezna zavolala nějakého sluhu a ten sádru rozříznul. Hrozně jsem se bála, vždyť to může špatně srůst. Než jsem něco řekla, Celestii se rozzářil roh. Noha mě začala příjemně lechtat. Sakra! To je ale blbý přirovnání! Odkdy je lechtání příjemné?

"Pohni svou nohou." usmála se princezna. Bála jsem se, ale poslechla jsem. Zatřepala jsem svou nohou a vůbec to nebolelo. Byla zdravá!

Začala jsem skákat po místnosti jako pominutá a provolávala jsem: "Skáču! Koukejte, já skáču! Můžu skákat! Hop! Hop! Já skáču!" Kamarádi se začali smát a skákat se mnou. "Stačí!" zasmála se princezna a my se rychle zařadili zpátky.

"Jak je možné, že se to tak rychle zahojilo?" zeptala jsem se. "Umím kouzlit. A troufám si tvrdit, že opravdu dobře." odvětila princezna.

Potom sdělila všechny podrobnosti projektu SAVE THE PONYPALM. Protože by vás to určitě nebavilo, stručně to shrnu: Ten plán je zatím nejbožejší plán, jaký kdy kdo naplánoval!

Hned zítra brzo ráno vyrazíme a nakonec se zůčastní i ostatní kamarádi. Ještě musím jít domů, ukázat našim moji nohu a říct jim, co bude dál. Potom přespím v pokoji s ostatníma. To abych nemusela brzo vstávat.

Vyrážím s poníkovskými přáteli domů (ti koňští počkají v paláci). Po cestě jsem potkala náčelníka. "Dare Hoof, co říkáš tomu plánu?" zeptal se. "Je to úžasný!" vypískla jsem. "To asi je. Jenom mě trochu mrzí, že už nebudeme samostatní." řekl. "Ale jo, pořád to bude legendární ostrov Ponypalm a pořád se tam každý bude bát podívat!" usmála se Pure Curtain. "To asi jo." byl náčelník zase veselý.

Jak odešel, zeptala se mě Pure: "Kdo to byl?" Zasmála jsem se a řekla že Ponypalmský náčelník. "Hustý!" řekl Jersey. Potom se ještě s Issuem a Sauce hádali, kdo z nich umí nejlíp plavat a to už tady byl vlak. Nastoupili jsme, ale já byla myšlenkami jinde. Hrozně se těším na zítra. Bude to vzrůšo!

Nedivte se, že jsem nenapsala, jak to vymysleli a co se nakonec bude dít, bude to překvápko! ;)

Tajemství ostrova Ponypalm ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat