Tajemství ostrova Ponypalm ✓

O rok později

"Dare Hoof!" přiklusala ke mě Shank. Neviděla jsem ji skoro dva týdny. Musí totiž pomáhat na opravě ostrova, tedy teď už součásti pevniny. A já zase chodím na výpomoc k paní Muffinové a taky pomáhám, za nějaký ten peníz, na mrkvové farmě. Po škole si musím zvolit svou cestu.

Zmínila jsem se někdy, že už mám svoji značku? Vsadím veškterý svůj výdělek z farmy na to, že to neuhodnete!

Ve volnèm čase se poslední dobou čím dál víc chodím potápět. Jednou jsem doplavala až k jednomu dost vzdálenýmu ostrovu. A taky jsem vypátrala doupě chobotnice a prozkoumala jednu starou loď. V potápění jsem se zlepšila a moje plavání je teď taky ještě lepší, než předtím a to bylo dost dobrý i předtím. No a hlavně mě to vážně baví.

Už tušíte, jakou mám značku? Myslím, že jo.

Korálový útes a potápěčské brýle.

Líbí se mi a jsem hrdá, že už ji mám.

"Shank, jak se ti daří?" odpovím na její pozdrav a obejmu ji. I když to s její výškou tak úplně nejde. "Skvěle! Musíš se mnou na Ponypalm! Už je skvěle rekonstruovaný a je mnohem hezčí, než byl dřív! A zítra bude slavnostně zahájeno jeho otevření!" jásala Shank. A já jásám s ní. Tak ostrov už je opravený! To je prima! "Mimochodem, chtěli bychom ti potom na obřadu oficiálně poděkovat, protože bez tebe, by vůbec k opravě nedošlo a my bychom na ostrově buď umřeli a nebo plavali někam pryč." řekla mi Shank. "Prosímtě, to vůbec nemusíte, byla to samozřejmost!" usměju se. "Nebyla, Dare Hoof, bylo to kvůli tomu, že máš velké srdce." položila mi kopyto na rameno.

Jsem dojatá. Vážně.

"Tak poběž!" pobídne mě. Běžíme k Ponypalmu, který není moc daleko a nemůžu se dočkat, až ho po roce zase uvidím, takový, jaký má být a ne jako zaprášený, roztřesený a zřícený kus země.

Vcházím na zelený ostrov, kde rostou palmy, liány, je tu spousta ptactva a celkově vypadá krásně. Jako když jsem se tu vylodila. Okolo jsou ještě koně, kteří to tu zdobí na zítřejší velký den.

Shank mě vede do města Magnitude. Je stejné, jako bylo předtím, jenom jsou domy a stánky opravené. A všichni koně se usmívají. Jak tomu bylo doposud, jsou tu hlavně dospělí, co něco chystají a prodávají. Ale sídlo náčelníka je úplně opravené a taky je jedna část přistavěná. No zkrátka je velkolepé. Šli jsme dovnitř a tam je spousta nového a krásného nábytku. "A teď jdeme do Olive, všichni už se na tebe těší!" usmála se Shank. "Fajn." kývla jsem.

Olive se změnilo mnohem víc, než Magnitude. Je tu víc domků a jsou všechny hezky natřené. Taky je tu hřiště pro děti a tak. A obyvatelé tu vypadají ještě spokojeněji než při mé první návštěvě. Na lavičce sedí Coggie, Clawie, Alex, Beau a Penalty. "Ahoj Dare Hoof! Jak se ti tady líbí?" zeptal se mě Alex. "Je to tady fakt moc hezké, ostrov úplně ožil." pochválila jsem to. "Jo, a to ještě nevidělas High Jinks!" vypískla Coggie. "To budeš čubrnět!" přikyvovala Clawie. "Tak na co čekáme, ukážem to Dare!" řekl Beau a tak jsme všichni šli do High Jinks. Zajímo by mě, co tak skvělého se tam nachází.

"U všech čokoládových sušenek, to je paráda!!!" vypískla jsem. "Ano, na tomhle městě jsme se nejvíc nadřeli, ale stálo to za to." přitakal Penalty. Rozzářily se mi oči: "Musím všechno vyzkoušet!" Koně se mi omluvili a řekli, že by mi to moc rádi umožnili, ale provoz všech atrakcí začne až zítra. Ach jo. Takhle musím čekat pěkně dlouho, než vyzkouším všechny ty tobogány, trampolíny, skluzavky, kolotoče, horské dráhy a nevím co ještě.

Jediné město, které jsem nechtěla navštívit je Abandoned. Věznici vidět nepotřebuju, i když věřím, že úroveň života v tomto městě taky hodně stoupla.

"Tak to je ostrov, jdete do jezera?" navrhla Shank. "Že se ptáš!" poskočil Alex a šli jsme k vodě. Potápět se tu nedalo, ale voda je skvělá vždycky.

...

Mám strašnou radost. Co víc si přát? Jsem si jistá, že na zahajovací ceremoniál přijde i strašná spousta poníků a tak se tyto dvě rasy konečně spojí. Někteří koně se postupem času určitě usadí i v Ponyvillu a naopak. Navíc to s Pepper a ostatními máme blízko za přáteli. Takhle jsem si to představovala už dlouho. Když jsem si zlomila nohu a začalo zemětřesení, vůbec by mě nenapadlo, že by to všechno mohlo takhle úžasně dopadnout. Odteď věřím na šťastné konce. Jenom pro ně musíme něco udělat. Do tří let mám v plánu odstěhovat se od rodičů a myslím, že to bude na Ponypalm. Má svoje kouzlo, i když už není plovoucí. A taky jsem ještě neprozkoumala vody okolo něj!

K.O.N.E.C

Ahoj mí milovaní čtenáři. Jsem strašně ráda, za vaši podporu. Četli jste i přes moje příšerné začátky. Je mi hrozně líto, že tento příběh končí, protože mi Dare Hoof přirostla k srdci. Chci vám moc poděkovat za skoro 3K přečtení, vážím si toho. Tak snad někdy u nějakého dalšího příběhu. Mějte se krásně,
vaše PinkAlicorn.