Nečekaná láska [HP FF]

2

Stála jsem na nástupišti. Předemnou se na kolejích tyčila červená lokomotiva a já jela naposledy do Bradavic.

Nedokázala jsem tomu uvěřit, jsem v posledním ročníku. Kousek ode mě postávali moji rodiče a bratr se svou snoubenkou Roxanne.

,, Tak je na čase aby jsme se rozloučili." usmál se taťka a objal mě.,, Měj se zlatíčko a hlavně si poslední rok užij."

,, Dobře se uč a buď svá jako vždycky." přidala se maminka, v očích se jí zaleskly slzy.

,, Budu na vás myslet." usmála jsem se a všechny ještě objala. Vlak hlasitě zahoukal, naskočila jsem do vagonu a vlak se dal do pohybu. Mávala jsem svojí rodině dokud mi nástupiště nezmizelo z dohledu.

,, Páni Daviesová!" hvízdl obdivně známý hlas.,, Přes prázdniny si nějak vyrostla ne? A kde si nechala brýle?" utahoval si ze mě.

Zlostně jsem na něj pohlédla.,, No jistě, kdo jiný..." zašeptala jsem spíše pro sebe a otočila jsem se na stojícího vedle mě.,, Ty jsi mi zrovna moc nechyběl Pottere."

Malinko zaskočen si mě měřil pohledem. Otevřel pusu jakoby chtěl něco říct, ale náhle si to rozmyslel.

Jistojistě si prohlížel můj nový vzhled. Přes prázdniny jsem o něco málo povyrostla, hlavně se ale dostavily následky dospívání. Zvětšily se mi křivky a zůžil se mi pas. Upřímně se mi moje postava dost zamlouvala. Bylo to něco úplně jiného. Do té doby bylo moje tělo jednotvárné, tváře jsem neměla vyrýsované jako teď. Skutečně jsem vypadala úplně jinak. Stála za tím ale i spousta práce.

,, Co, došli ti slova?" ušklíbla jsem se.

,, Jasně, že ne. Jen koukám, že jsi se změnila..." polkl.,, Hádám, že jsi však stále stejná šprtka." pronesl už s obvyklým úšklebkem na tváři.

,, To, že máš něco v hlavě neznamená, že musíš být šprt Pottere. To by jsi ale nepochopil. Bylo by to na tebe až moc složité." založila jsem si ruce na prsou a povytáhla levé obočí.

Než mě stačil odpálkovat nějakou pikantní narážkou ozvalo se za ním.,, Jamesi! Tady jsme!" zakřičel na něj jeden z jeho přátel.

V rychlosti se ke mně nahnul až mi na krku vyskočila husina.,, Ještě si popovídáme Daviesová." otočil se a vydal se za svými přáteli.

Po chvíli jsem zatřepala hlavou a vydala se na druhou stranu vlaku abych našla své kamarádky.

To se mi skutečně povedlo. V jednom z kupé seděly tři velice rozdílné čarodějky. I přes všechny jejich odlišnosti byly nejlepšími kamarádkami.

Nejblíž ke dveřím seděla blonďatá čarodějka se zářivým úsměvem rozvalená přes polovinu sedačky. Samozřejmě to byla Kate Carterová.

Vedle ní seděla dívka s tmavě hnědýma kudrnatýma vlasama, které byly střižené krátce pod ramena s roztomilou ofinou. Měla tmavší pleť s pár pihami. Z jejích čokoládových očí zářily malinké jiskřičky. Leila Roberts byla od prvního okamžiku, co jsem ji poznala, velmi milá dívka. I když působila spíše roztomilým a klidným dojmem, opak byl pravdou. Byla velmi živá a uměla skvěle tančit, takže se nebelvírské večírky neobešly bez jejích úžasných kousků.

Naproti seděla velmi bledá a smutně vyhlížející čarodějka. Millie Jenkins však rozhodně smutná nebyla. Tento dojem způsobovali černé vlasy na mikádo, tmavé oči s kouřovými stíny a velkými linkami. Byla oblečená celá v černém, tak jako obvykle. Člověk by řekl, že bude přidrzlá a tvrdá dívka. To byl ovšem přesný opak Millie. Byla velmi tichá a křehká dívka. I když nebyla moc výrazná, dívky v ní poznaly jaká úžasná osoba to je.

,, Chyběla jsem vám?" upoutala jsem na sebe pozornost.

,, Emo!" vyskočily a spěšně mě objaly.

,, To by stačilo...víte, že nemám ráda přílišné objímání." odtáhla jsem se s úsměvem od svých kamarádek.

,, Pořád stejná." poznamenala Kate a utřela si imaginární slzu dojetí.

Přisedla jsem si a přidala se do hovoru. Cesta rychle ubíhala, vlak už neprojížděl mezi městy. Místo toho uháněl kolem luk a polí.

,, Neměla by jsi jít do prefetského vagónu, když jsi teď ta primuska Emo?" připomenula mi Leila, která měla vždy vše pod kontrolou.

,, No jo, to máš pravdu. Měla bych tam jít. Jen tak se mě, ale nezbavíte. Ještě se vrátím... " vstala jsem a vydala se směrem do zmiňovaného kupé.

,, Zdravím." vyhrkla jsem na prefekty, když jsem zrovna vešla do kupé.

,, Máš snad pokažené hodinky Daviesová? Jdeš pozdě." díval se na své zápěstí.

,, Co tady děláš Pottere? Nespletl sis náhodou kupé?" povytáhla jsem obočí a přeměřila si ho nechápavým pohledem.

,, Jsem primus jako ty Daviesová. Je to moje povinnost tady být. Narozdíl od tebe, ale chodím včas." ušklíbl se.

,, Ty a primus?!" zírala jsem na něj nechápavě.,, Jsi si jistý, že ti nedoručila sova špatný dopis?"

Než James stačil něco říct ozvala se jeho sestra Lily, která byla momentálně v pátém ročníku.,, Né, že by jste nebyli zajímavý...nemohli by jste nám, ale říct co budeme přes celý rok dělat? Je to docela potřebné nemyslíte? Někteří z nás jsou tady prvně."

,, Dobrá tedy..." začala jsem všechny zaúkolovávat a vysvětlovat jim o co v jejich funkci vlastně jde.,, Rozpis hlídek najdete na nástěnkách ve svých kolejích, nejpozději v pátek večer. Máte někdo nějaké otázky?"

Když se nikdo nepřihlásil, spokojeně jsem se usmála.,, Fajn, hlavně nezapoměňte klidnit pořádek. Můžete jít." rozpustila jsem celé sezení po několika minutách.

Kupé se vyprázdnilo, zůstali jsme v něm jen já a Potter.,, Dobře, ve středu v osm hodin se sejdeme ve společenské místnosti a vypracujeme rozvrh hlídek. Pokud, ale nemáš zájem se toho semnou chopit...klidně to udělám sama." pověděla jsem mu svůj právě vymyšlený plán.

,, Tak teda v osm." řekl jen a také odešel. Nechápavě jsem zavrtěla hlavou nad jeho náhlou změnou chování a vydala jsem se zpátky za svými kamarádkami.

,, Kdo je druhý primus?" vyhrkla okamžitě Kate jakmile jsem se vrátila.

,, Potter." povzdechla jsem si a posadila se zpět na své místo.

,, James?" vyhrkla překvapeně. Pouze jsem přikývla a opřela se.

,, No jo, taky jsem byla překvapená. Jak může být takový hloupý namyšlený idiot primus?" pronesla jsem pochmurně.

,, Je hodně oblíbený." podotkla Millie.,, A taky není úplně tak hloupý jak říkáš. Myslím, že mu to naopak dost pálí."

,, No jasně." odfrkla jsem si.

,, I když všechny víme, že nemáš Jamese ráda..." podotkla naprosto zbytečně Leila.,, Musíš uznat, že je James fakt kus." mrkla na mě spiklenecky.

Protočila jsem oči.,, Je to možná tak pěkný tupec."

Leila se pobaveně zasmála.,, Víš co se říká. Co se škládlívá, to se rádo mívá."

,, Očividně to neplatí vždy." stála jsem si za svým.

Jasně, že byl Potter dost hezký. To jsem, ale přece nemohla přiznat. Určitě by si mě totiž dobíraly.

Potter byl ovšem namyšlený a arogantní trouba. Pořád se vychvaloval jak je skvělý a všechno umí.

,, Děje se něco?" zamávala mi Kate rukou před očima.

,, C-co." vylekaně jsem se rozhlížela kolem sebe.,, Jenom jsem se zamyslela."

,, A na koho si myslela?" zeptala se vševědoucně Kate.

Protočila jsem oči a obratně změnila hovor jiným směrem.