Nečekaná láska [HP FF]

24

,, Můžeme?“ podíval se na mě před vchodem do ředitelny. Opatrně se dotkl mé ruky a jemně ji stiskl.

,, Můžeme.“ kývla jsem s povzdechem.

,, Nažloutlý pergamen.“ pronesl k chrliči, který se po pár vteřinách odklopil. Za ním se nacházelo kamenné schodiště.

,, Jaktože znáš heslo?“ došlo mi jakmile jsme vstoupili na schody, které se začaly pohybovat.

,, Tajné zdroje.“ mrkl na mě. I v této situaci, kdy ze mě přímo sršela nervozita, jsem se musela uchechtnout.

Před námi se objevily majestátní dubové dveře. James na ně zaklepal a potom do nich šťouchl.

U stolu nad stohem pergamenů seděla ředitelka školy, Minerva McGonagallová.

,, Dobrý den, paní ředitelko.“ pozdravili jsme ji oba.

,, Slečno Daviesová, pane Pottere...? Vás dva jsem tady opravdu nečekala. Co se stalo tak naléhavého, že přicházíte až sem?“ změřila si nás ostrým pohledem.

,, Paní ředitelko, věřte že bych za vámi nechodila, kdybych tuto situaci neuměla sama vyřešit-.“

,, Tak rovnou k věci slečno.“ přerušila mě.

Toto ředitelčino vyrušení mě dost vykolejilo. Tak trochu mi hodila vidle do proslovu, který jsem vymýšlela celou cestu sem.

Vyděšeně jsem pohlédla na Jamese, který vše ihned pochopil a dal se do vypravování sám.

,, Víte paní profesorko, jde o Simona Mawera. Stalo se to, že měl jisté nehezké narážky tady na Emu. No a nebudete se určitě divit, když vám řeknu, že z něj teď má tato křehká dívka vedle mě strach.“ nevěřícně jsme se na něj s profesorkou podívaly když mě nazval křehkou dívkou, jinak jsem s ním ale musela souhlasit.

,, Co přesně myslíte těma narážkama?“ zeptala se ho podmračeně.

,, No, já nevím jestli to můžu říct.“ podíval se na mě.

,, Pane Pottere, můžete jít na chvíli za dveře?“ vyzvala ho profesorka. James na mě upřel poslední povzbuzující pohled a odešel za obrovské dubové vrata.

,, Posaďte se slečno.“ ukázala na židli před svým stolem. Poslušně jsem se na ni posadila a vzhlédla jsem k profesorce.,, Tak tedy...“ malinko se na mě usmála.,, Co přesně se stalo slečno? Nemusíte se mě bát. Mám pro vás pochopení.“

Přerývaně jsem se nadechla a dala se do vypravování celého příběhu. Rozhodla jsem se jí říct úplně všechno, jestli s tím má něco udělat, měla by znát všechny podrobnosti. Vedla jsem tedy dlouhý monolog od mé platonické lásky v minulosti, kterou jsem k němu pociťovala, až po včerejší incident.

,, Slečno, chápu že to pro vás musí být opravdu těžké. Navrhovala bych přeřazení pana Mawera na jinou školu či absolutní vyloučení bez dokončení studia.“ konstatovala po chvíli.,, Děkuji vám za upřímnost, pokud budete chtít můžete dnešní hlídku nechat jen na panu Potterovi.“

,, To není třeba paní profesorko, James by mi neodpustil kdybych ho v tom nechala samotného. A děkuji vám moc za všechno.“

,, O dalších krocích vás co nejdříve informuji. Můžete tedy jít.“ upřímně se na mě usmála.

,, Nashledanou.“ rozloučila jsem se s ní a vyšla z jejího kabinetu.

,, Tak co?“ vypálil hned na mě James.

,, Díky, že jsi mě sem vzal.“ oddechla jsem si.

,, Doufám, že to nějak vyřeší. Už nedovolím aby ti někdo ubližoval, včetně mě...“ poklesl na konci v hlase.